Šedesát let od náletu, který pozměnil Prahu

Praha zažila za druhé světové války tři nálety, ten únorový byl nejničivější, zahynulo při něm 700 lidí a přes 1000 jich bylo zraněno. Letadla svrhla bomby v pásmu od Zlíchova přes Palackého most, Vyšehrad, Karlovo náměstí a část Nuslí, Pankráce, Vinohrad a Vršovic, nezasáhla však žádné vojensky významné objekty. Podle historiků to lze vysvětlit buď špatným zaměřením či omylem pilotů původně vyslaných k bombardování Drážďan. Mezi poničenými domy byly i některé historické památky, především Emauzy, které po zásahu několik dnů hořely. Více než 60 let trvalo, než se kostel předloni otevřel veřejnosti. Při bombardování byl poškozen přilehlý benediktinský klášter. Kostelní věže shořely a v 60. letech je nahradil dvojdílný železobetonový štít. V roce 1990 vrátil stát klášter původním vlastníkům. Oprava kostela začala v roce 1997. Při bombardování byla zasažena i Všeobecná nemocnice na Karlově či Zemská porodnice. Ve Viniční ulici na Vinohradech hořely dílny Národního divadla (ND); oheň zničil 30 000 kusů malovaných dekorací z let 1880 až 1943. V této budově dnes plánuje ND vybudovat svoji další scénu. Zasažena byla i budova dnešního Vinohradského divadla. Na Vinohradech byl ještě poškozen Radiopalác, zcela zničena bylo kino Minuta v zadním traktu Národního domu, kde dnes stojí budova Telecomu. Vážně byla poškozena synagoga v Sázavské ulici a v roce 1951 byla stržena. Na jejím místě dnes stojí základní škola. Značně poškozena byla při náletu vila Grébovka, tehdy obsazená Hitlerjugend. Z veřejných uměleckých kolekcí mnoho neutrpělo, bylo však poničeno několik soukromých knihoven a sbírek. Zničeny byly monumentální sochy od Josefa Václava Myslbeka, které stály na Vyšehradě a představovaly legendární postavy dávných českých dějin. Dnes jsou na jejich místě kopie.

Proluky po vybombardovaných domech se postupně zacelovaly, některé domy se opravily a jinde se stavěly nové. "Z městské památkové rezervace byla proluka na rohu Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí poslední, která byla zastavena," řekla Eva Skalická z Útvaru rozvoje hlavního města Prahy. Jiná místa, která od války zatím stále zůstávají prázdná, mohou ještě být v okrajových částech města, například ve Vysočanech. Tančící dům neboli Ginger a Fred Franka Gehryho a Vlada Miluniče byl pravděpodobně nejkontroverznější zástavbou takto vzniklé proluky. Parcela byla dlouho prázdná, po roce 1989 byla vrácena v restituci a prodána nizozemské pojišťovně Nationale Nederlanden, která v letech 1994 až 1996 dům postavila. Neobvyklý projekt vznikl na základě charakteru okolních fasád domů, které vytvářely dojem, že jsou v nich zakomponovány věže. Proto architekty napadlo začlenit věže i do společného projektu. Aby nebyl ze sousedních balkónů a arkýřů omezen výhled na Pražský hrad, byla jedna z věží v projektu vyhnuta. Dům vyvolával již ve stadiu projektu rozpaky u veřejnosti a nesouhlas části odborné obce. Také po jeho dokončení se veřejnost rozdělila do několika skupin: jedna přijala projekt bez výhrad, druhá uznávala jeho architektonické kvality, vytýkala mu ale necitlivost k okolí; třetí názorový proud dům odmítl úplně. Americký týdeník Time dům vyhodnotil jako nejlepší v kategorii designu za rok 1996. Za téměř deset let jeho existence si na něj zvykli i Pražané.