Centrum vietnamské komunity Sapa otevřelo dveře veřejnosti. Naše redaktorka byla u toho

Prvním bodem naší zastávky v Sapě byla soukromá mateřská škola, která funguje sedm dní v týdnu. Měsíčně rodiče za výuku svých dětí zaplatí osm až devět tisíc korun.

"Jinak v Sapě kromě školky je ještě škola - Gede škola, kde se učí čeština. Děti se tam učí přípravu na přijímačky na střední školu a mají tam i vyučování vietnamštiny," dodává jednatelka klubu Hanoi Eva Pechová.

Kulinářská expedice do tržnice SAPA|foto:Pavla Redlová

Následuje prohlídka buddhistického chrámu. Jeho návštěvníky je možné rozdělit do dvou skupin. Tu první tvoří ti, kteří mají čas věnovat se tomuto náboženství opravdu důsledně, tzn. že bydlí přímo v chrámu, nosí hnědý šat a každý den tady oslavují Buddhu. Druhá skupina chrám navštěvuje v určité dny.

"Druhá skupina nemá čas, ale věří. Obyčejně chodí první den nového měsíce nebo patnáctého nového měsíce, ale podle našeho vietnamského kalendáře, tzn. obyčejně o jeden měsíc později, než u vás," říká zástupce předsedy vietnamské společnosti v Praze Le Duy ky.

Mezi obětní dary, které Vietnamci Buddhovi nosí, patří například čerstvé ovoce, květiny nebo vonné tyčinky. V budoucnu budou věřící své dary nosit do většího chrámu, o jehož vybudování už několik let usilují.

Další zastávkou je vietnamská tržnice. Kromě typických produktů jako je rýže, krevety nebo sušené maso, tady obchodníci prodávají i exotické ovoce, které se v České republice těžko shání. Jako například durian.

Logo|foto:Český rozhlas

"To je ovoce, které opět špatně zakoupíte někde v obchodě, protože je to ovoce, které je hodně silně cítit. Někomu to voní, někomu až smrdí. A mně to voní i chutná. Ale někomu to smrdí jako třeba stará vajíčka nebo staré maso," vysvětluje jednatelka klubu Hanoi Eva Pechová.

Kromě Vietnamců často na tržiště vyráží i Češi. Ti mnohdy nákup spojí i obědem v tradičních bistrech a restauracích, kterých je tady hned několik.