Národní muzeum převzalo statisíce nových exponátů, nejvíc od roku 1989

Originál rukopisu Julia Fučíka, chlebová figurka vytvořená ve vězení Antonínem Zápotockým nebo pero, kterým byla v Praze v květnu 1945 podepsána kapitulace německých vojsk. Národní muzeum dnes představuje veřejnosti unikátní exponáty s tematikou dělnického hnutí, které nově získalo do svých sbírek.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pero, kterým v Praze v květnu 1945 podepsal německý vojenský velitel kapitulaci německých vojsk

Pero, kterým v Praze v květnu 1945 podepsal německý vojenský velitel kapitulaci německých vojsk | Zdroj: ČTK

„Když padl komunistický režim, rozhodovalo se, co s ideologickými muzei – s Muzeem Klementa Gottwalda, V. I. Lenina nebo s Muzeem Julia Fučíka,“ říká kurátor Marek Junek z Historického ústavu Národního muzea.

„Tehdy nebyla vhodná konstelace, aby tyto sbírky přešly do státních sbírek. Tehdy vzniklo soukromé Muzeum dělnického hnutí, které v dnešní době v podstatě hledalo partnera, který by se o ty sbírky staral. A jaká jiná instituce než Národní muzeum by je měla převzít?“ vysvětluje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Národní muzeum převzalo obrovskou sbírku předmětů souvisejících s dělnickým hnutím. Unikátní exponáty přiblížil kurátor Marek Junek

Od Muzea dělnického hnutí získalo vedení Národního muzea na 700 tisíc předmětů a dokumentů, což je největší přírůstek od roku 1989. Podobná situace podle Junka nastane jednou za 40 až 50 let.

Předměty teď pracovníci převážejí do terezínského depozitáře, kde je budou popisovat a restaurovat.

„Osobně mám rád kolekci praporů, které dokumentují dělnické hnutí od poloviny 19. století až do roku 1989," přibližuje Junek. Za pozornost podle něj stojí i obrovská sbírka plakátů.

Unikátní předměty umožní odborníkům zmapovat historii dělnického hnutí v někdejším Československu. Po rekonstrukci hlavní budovy v roce 2018 vystaví Národní muzeum část exponátů nastálo.

„Až sbírku kompletně převezmeme, jsme samozřejmě schopni stanovit její pojistnou hodnotu, ale kulturně-historická hodnota je nevyčíslitelná. Přece jenom jsou to exponáty, které nějakým způsobem charakterizují české a československé dějiny 19. a 20. století,“ upozorňuje Junek.

Figurka tuláka, kterou z chlebové střídy vytvořil ve vězení pozdější prezident Antonín Zápotocký | Foto: ČTK

Filip Titlbach, msk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme