OBRAZEM: Zima 1937. Bruslení pod Karlovým mostem, kaštanáři a jablka v lodích

Na místech, jež většina Pražanů dobře zná, vypadala v roce 1937 zima úplně jinak. Ukazují to fotografie, které Zpravodajskému webu Českého rozhlasu poskytlo Muzeum hlavního města Prahy. Hlavní město mělo před osmdesáti lety v zimě svůj vlastní půvab a atrakce, které dnes už neexistují.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zima v roce 1937 na záběrech Muzea hlavního města Prahy

Zima v roce 1937 na záběrech Muzea hlavního města Prahy | Foto: Muzeum hlavního města Prahy

„Do ulic vyrazili kaštanáři, tedy prodavači pečených kaštanů, se svými pojízdnými kamínky. Na rozdíl ode dneška, kdy jsou pečené kaštany luxusem odvažovaným na gramy, bývaly tehdy populární lacinou pochoutkou a hlavně – báječně zahřály zkřehlé ruce,“ popisuje tehdejší zimu v Praze historik Jan Jungmann z Muzea hlavního města. Porce kaštanů podle něj tehdy stála 2 koruny.

Největší atrakcí byla ale přírodní kluziště, které vznikala na Vltavě. Na řece se dalo bruslit až do roku 1954, po vybudování Slapské přehrady nově regulovaná řeka přestala zamrzat. „Na řece bývala řada vymezených, upravených a hlídaných kluzišť, na kterých se platilo vstupné. Mnoho lidí však bruslilo i mimo kluziště, mezi nimi i moje maminka, která po válce jezdila běžně od Smíchova až po Vyšehrad,“ říká Jungmann. Kluziště provozovali například voraři a lodníci, kteří se v zimě nemohli živit plavbou.

Chladněji než obvykle? Letošní mrazy jsou mimořádné, ukazují data za čtyři desetiletí

Číst článek

K řece ale nelákalo jenom bruslení, ale i tzv. jablečné lodě. „Byly to dřevěné nákladní čluny naložené českými jablky z Litoměřicka, které přes zimu přistávaly u pražských náplavek. Byla na nich boudička, ve které bydleli prodavači a Pražané si k nim chodili nakupovat,“ vysvětluje Jungmann, podle kterého byly podmínky pro skladování jablek na lodích ideální.

A k Vltavě se chodilo i pro led, který se využíval v pivovarech, hostincích, řeznictvích, nemocnicích nebo domácnostech. Ve 30. letech, kdy měl ledničku jen málokdo, se tak řešil problém s chlazením a zimní led dokázal vydržet v ledárnách až do léta.

Zima v roce 1937 přitom nebyla nijak zvlášť chladná a v lednu klesla teplota v Praze maximálně 10 stupňů pod nulu. Většinu měsíce se ale pohybovala mnohem blíže bodu mrazu a přes den často výrazně nad ním. Na to, jaké teploty pak v hlavním městě panovaly od roku 1973, se můžete podívat na grafu Zpravodajského webu.

Pohled na to, jak vypadal zima v Praze v roku 1937 | Foto: Muzeum hlavního města Prahy

Pohled na to, jak vypadal zima v Praze v roku 1937 | Foto: Muzeum hlavního města Prahy

Pohled na to, jak vypadal zima v Praze v roku 1937 | Foto: Muzeum hlavního města Prahy

Pohled na to, jak vypadal zima v Praze v roku 1937 | Foto: Muzeum hlavního města Prahy

Pohled na to, jak vypadal zima v Praze v roku 1937 | Foto: Muzeum hlavního města Prahy

Pohled na to, jak vypadal zima v Praze v roku 1937 | Foto: Muzeum hlavního města Prahy

Pohled na to, jak vypadal zima v Praze v roku 1937 | Foto: Muzeum hlavního města Prahy

Pohled na to, jak vypadal zima v Praze v roku 1937 | Foto: Muzeum hlavního města Prahy

Pohled na to, jak vypadal zima v Praze v roku 1937 | Foto: Muzeum hlavního města Prahy

Pohled na to, jak vypadal zima v Praze v roku 1937 | Foto: Muzeum hlavního města Prahy

Pohled na to, jak vypadal zima v Praze v roku 1937 | Foto: Muzeum hlavního města Prahy

Pohled na to, jak vypadal zima v Praze v roku 1937 | Foto: Muzeum hlavního města Prahy

Eva Mošpanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme