Pražský summit přinese novou kvalitu obranyschopnosti NATO

"Tyto pražské závazky ohledně vojenských schopností budou nepochybně představovat veliký krok kupředu. Bylo to obtížné, ale pracovali jsme s jednotlivými státy usilovně, nabádali jsme je ke změnám v jejich plánování; odezva byla celkem dobrá," řekl ČTK Edgar Buckley, zástupce generálního tajemníka NATO pro vojenské plánování, který má na starosti tuto část přípravy summitu.

Od loňského června spojenci předkládají návrhy na vylepšení "schopností" ve čtyřech klíčových oblastech. Jsou to za prvé ochrana proti chemickým, biologickým a radiologickým zbraním; za druhé zajištění informační převahy, velitelské a kontrolní systémy; za třetí interoperabilita a bojová účinnost; za čtvrté snadná rozmístitelnost a výdrž. Vyhodnocením se zabývali minulý týden v Bruselu náměstkové ministrů obrany "devatenáctky".

Lhůta pro poslední změny a úpravy vyprší tento pátek. Pak už aliance připraví definitivní text, který bude v Praze sice schválen, ale sotva zveřejněn - publikovat se bude jen v obecné rovině. "Máme už stovky závazků," libuje si Buckley. Je přesvědčen, že na tomto základě bude možné konstatovat významný pokus vylepšit schopnosti ve zmíněných oblastech. "Nelze to zajisté udělat najednou a nikdy nebudeme moci být spokojeni, myslím však, že snaha je tentokrát míněna upřímně." Přesvědčení o nezbytnosti přizpůsobit alianci novým výzvám a zmenšovat nebo aspoň nezvětšovat mezeru mezi USA a evropskými spojenci sílí od kosovského konfliktu na jaře 1999. Nesmírnou vzpruhu dostalo po atentátech proti Spojeným státům loni v září. NATO dospělo k závěru, že má-li přežít a zdůvodnit svou existenci, musí být schopno zasahovat pružně ve světě a čelit teroristické hrozbě.

O změnách se však lépe mluví, než se provádějí; dvojnásob to platí pro armády budované kvůli obraně území a zvyklé na značnou setrvačnost. Ukázalo se, že přístup zvolený na minulém summitu ve Washingtonu před třemi a půl lety není dost účinný. "Tehdy se spojenci kolektivně dohodli, že provedou nějaké kroky. Nikdo se sám za sebe k ničemu nezavázal," vysvětluje Buckley. "Nynější individuální přístup je aplikován poprvé, včetně možnosti plnění kontrolovat."

Dokument, který bude v Praze předložen, je výsledkem pětiměsíční práce vojáků i politiků. Po stanovení čtyř zmíněných oblastí sestavily vojenské orgány NATO detailní seznam nedostatků. Členské státy byly požádány, aby na ně reagovaly nabídkami. V několika kolech jednání byly požadavky i odpovědi zpřesňovány a doplňovány tak, aby ve skládačce zůstalo co nejméně bílých míst. "To, co jsme dostali, porovnáváme s potřebným zlepšením operačních schopností. Výsledek bude představen v Praze," uvedl Buckley.

Generální tajemník NATO George Robertson už mnoho měsíců žádá členské státy, aby si uvědomily potřeby doby a vložily více peněz do moderních, pružných a mobilních prostředků, do zpravodajských postupů a podobně. Podle zdrojů v alianci jeho výzvy vyslyšelo osm z 19 zemí, včetně všech tří nováčků - ČR, Polska a Maďarska. Když tedy nepřicházejí masově nové peníze, klade se aspoň důraz na změnu priorit, mezinárodní spolupráci, specializaci.

Pražské usnesení má zahrnovat projekty, na kterých se bude podílet několik zemí NATO, jako je například velké dopravní letadlo dalekého doletu nebo závazky ke specializaci, například budování protichemických a protibakteriologických sil v české armádě. "Jde o to, aby malé země, které si nemohou dovolit mít všechno, soustředily pozornost na něco, co kolektivně potřebujeme, spíše než na něco, co nepotřebujeme," vyložil nejmenovaný zdroj NATO.

Pro cílené zahraniční operace typu Kosova bude připravována alianční jednotka rychlého nasazení. V Praze se tento americký návrh ještě nedočká přímo realizace, šéfové států a vlád se však shodnou na koncepci takových sil a na časovém rámci pro jejich sestavení. Činitelé aliance kladou důraz na to, aby zde nedocházelo ke konkurenci s plány Evropské unie a z nich plynoucí nevraživosti; obě organizace se musejí doplňovat.

Boj proti terorismu bude druhým hlavním směrem, na který NATO soustředí v Praze pozornost - mluví se o "balíku opatření", který shrne "vojenskou koncepci" boje proti terorismu. Důraz je při její přípravě kladen na pečlivé odlišení úkolů, které příslušejí policii nebo zpravodajským službám, a těch, jichž se mohou ujímat armády. "Potírání terorismu vyžaduje celé spektrum různých schopností, od zpravodajských prostředků přes policii, zvláštní síly, civilní ochranu, řízení krizí a jejich důsledků, nakládání se státy, které teroristům poskytují zázemí, a podobně," vyložil zdroj aliance. "Některé aspekty těchto potřeb jsou relevantní z vojenského hlediska - ty je třeba vytipovat a dohodnout se na výrazném zlepšení schopnosti je naplnit."