Začíná Týden mozku. Zúčastnit se může každý

„Zajímavá bude přednáška profesorky Havrdové o problematice roztroušené sklerózy, kde se pomocí moderních léků dosáhlo poměrně velkých úspěchů a dnes máme řadu lidí, kteří by bývali skončili na vozíku. Profesor Raboch bude hovořit o tom, jak vypadá psychiatrická léčba u nás. Zcela nový pohled může přinést přednáška profesorky Sykové o kmenových buňkách," říká neurovědec Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, který tradici Týdne mozku založil.

Sám bude ve středu přednášet o tom, jak vnímáme zvuk a hluk. Jak potvrdil, zabývá hlavně poruchami sluchu.

„Začíná to už kolem pětadvaceti let, ale ten stav začíná být vážný až kolem šedesáti, sedmdesáti let, kdy má prakticky třetina až polovina populace problémy se sluchem. Poté diskutujeme s celou řadou lidí," říká.

Na přednášky může přijít kdokoliv, kapacita některých už je ale naplněná. Loni na přednášky zavítalo 1800 posluchačů.

„Jsou velmi často navštěvovány mladými středoškoláky, gymnazisty – chodí sem i celé třídy, ale vždycky přijdou i penzisté a občas vidíme i naše kolegy," prozradila Eva Syková z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.

Mozek potřebuje trénink

Aby mozek vydržel svěží až do vysokého věku, je potřeba ho trénovat. Jak připomíná Richard Rokyta z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, podstatné je střídat psychická cvičení s fyzickou aktivitou.

„Pro kondici mozku a vůbec celého těla je potřeba nejen kondice duševní, ale i fyzická aktivita, protože pomáhá zlepšovat pochody v mozku, dokonce napomáhá tvorbě neuronů. Kombinace fyzické a psychické aktivity je velice důležitá."

I trénink musí být různorodý. Neměl by se zaměřovat jenom na známé luštění křížovek.

„Činnost musí být všeho druhu, musí být spojená s tím, že lidé musí mít kontakt se svým okolím," dodává profesorka Eva Syková.