Přepis: K věci Štěpánky Duchkové - rozhovor s Michalem Lukešem

Hostem byl v pátek 6. ledna ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vítejte u pořadu K věci. Dobrý den. Naším dnešním hostem je ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Dobrý den.

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Dobrý den přeji.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rekonstrukce Národního muzea měla být podle plánů hotová v roce 2018, ono to je důležité datum, souvisí to se 100 lety založení Československa, 200 let od vzniku muzea, s rokem 68, to pěkně vychází. Otevře se opravdu muzeum veřejnosti v roce 2018?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Tak já jsem stále veliký optimista, já si myslím, že tu stavební část, to znamená, že rekonstrukci budovy dokončíme do roku 18 a všechno děláme pro to, aby k 28. říjnu 2018 do muzea mohli přijít první návštěvníci. Asi nebudeme mít stoprocentně hotové všechny expozice, ale každopádně se tam bude konat veliká výstava, ke, která provede 100 lety soužití Čechů a Slováků. S tím, že v tom bude samozřejmě rok 68 a 200 let, 200 let Národního muzea bude také připomenuto a aby se tam vlastně nejenom jako politici, ale, ale návštěvníci mohli těch 100 let a 200 let důstojně oslavit. Takže pro to děláme všechno. Zatím musím, nechci klepat, abych tady mě pan zubař na mě nebyl nazlobený, ale myslím, že snad se to povede.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě, než budeme mluvit o tom, co se tam všechno chystá, mě by zajímalo, jak vypadá takový pracovní den v tom muzeu? To tam denně posloucháte kladívka, vrtačky?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Tak jako toto sice posloucháme, spíš vidíme, jak se tam hýbou ty veliké, veliké jeřáby. Ten ruch není ani tak přes tu magistrálu slyšet. No ale samozřejmě je to veliká stavba, momentálně kdybych se tam teďko šel podívat, tak to nepozná, protože se tam probíhají těžké stavební práce, bude vlastně podzemní spojovací chodbu, budujeme ty podzemní záležitosti, takže teď je to v takové té brutální fázi, to muzeum je naprosto odhalené, samý beton, samé cihly a tak dále. A já se moc těším na ten letošní rok 2017, kdy už doufáme, že se to začne klubat, to je taková ta, hezkej moment, když si "vymlátíte koupelnu" tak je to ošklivý a už si přivezete vanu, sprchový kout, začne se to kachlíkovat, teď uvidíme tam vlastně už příští rok ty, ty nové prvky a to muzeum se začne klubat tak, aby v tom roce 2018 už se vyklubalo úplně do novoty. A nejenom teda ta historická budova, ale že jo součástí toho je propojení s tou budovou novou. A kdo bohužel teďko jezdí Vinohradskou třídou a nadává, tak to je kvůli nám, protože ty, ty, ty omezení tam jsou právě tím, že hloubíme tu podzemní spojovací chodbu.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ta chodba tam nebyla, ta se dělá úplně nová?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Ne, ty budovy byly naprosto autonomní, ta chodba se dělá úplně nová. A naopak bylo celkem velice složité najít vůbec, kudy bychom tu, tu chodbu tam mohli udělat, protože ono to není tolik, to je asi já nevím 80 nebo, nebo 100 metrů daleko od sebe jsou ty budovy, ale je to strašně složité podloží, teče tam vlastně kanalizace, jsou tam různé kolektory, je tam vlastně metro, ochranný systém metra, je tam prostě složité podzemí, takže jsme se museli, museli jsme najít cestu, kudy by ty budovy šly propojit, to se povedlo. Takže do budoucna vlastně vzniká takové soumuzejí nová a historická budova a, a dělá se to samozřejmě úplně znova a propojuje se to.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ta, to propojení, ta chodba bude jenom pro návštěvníky muzea, to nebude pro veřejnost?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
No ta bude pro návštěvníky muzea, protože vlastně bude propojovat ty, i ty placené zóny těch obou dvou muzeí, ale každopádně to bude vlastně fungovat tak, že budete mít dvě veliké muzejní budovy, plné nejenom expozic, výstav, ale i různých kaváren a knihkupectví a tak dále. A vyberte si, jestli vejdete jednou budovou nebo druhou budovou, odložíte si v šatně a potom tam třeba celý den můžete suchou nohou mezi těmi dvěma budovami procházet. A i ta chodba nebude obyčejná chodba, my tam vlastně plánujeme takovou multimediální procházku toho, co se vlastně na tom Václavském náměstí za posledních několik set let dělo, protože i to okolí je pro naše dějiny docela zajímavé. Takže i ta chodba vlastně bude samotná takovou malou expozicí.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dřív se v muzeích nesmělo na nic šahat, jak já si pamatuji. Já myslím, že už to dneska asi úplně neplatí. Jak vypadá takové opravdu moderní muzeum?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
No tak v muzeích se pořád ty originální předměty většinou sahat nesmí, ne, že bysme tomu návštěvníkům chtěli bránit, ale my jsme tady od toho, abysme ty originály z minulosti uchovali do budoucnosti, ale samozřejmě dřív se ukazovaly předměty většinou jakoby sólo, jako, jako jednotliviny, dneska lidé víc touží po nějakém příběhu. To znamená, že ty předměty se skládají do příběhu, příhody nebo nějakejch historických událostí a samozřejmě dnešní divák už není statický. Dřív tam muzeum spíš plnilo roli určitého atlasu nebo encyklopedie, nebyly televize, nebyl Internet, nebyly, nebyl vlastně moderní informační zdroje. Dneska těch informací člověk má ohromné množství, do toho muzea přichází za tím příběhem a taky za zážitkem a chce se zapojovat. Ten divák nebo návštěvník už dneska není pasivní, to znamená, že i ty muzea mu vycházejí vstříc a vyrábí různé kopie předmětů, aby si je mohl i ošahat, vyzkoušet si materiál, zkouší se metody různé, různých jako muzejních oborů, nebo vědeckých oborů. Zkuste si býti archeologem, antropologem a tak dále. Samozřejmě muzea jsou dneska plné i moderních technologií, ač na druhou stranu ty moderní technologie už dneska jako nejsou až tak atraktivní, protože každý má dneska 3D kino doma, tablet doma, takže ta elektřina není úplně všechno, ale každopádně...

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
To musíte vymýšlet pořád něco nového.

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
No musíme vymýšlet a musíme přemýšlet, co vlastně ty lidé chtějí a ještě k tomu naše muzeum to má ještě složitější. Ještě je Galerie, samozřejmě ta je určená pro určitého návštěvníka, klienta, také tam chodí děti, ale k nám chodí rodiny, děti, školy, mnohem víc a to je hodně náročnej návštěvník a dokonce až...

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, to si dovedu představit.

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Teprve když já jsem jako si pořídil děti, tak jsem pochopil, že není dítě jako dítě, teď nemyslím, že jako holčička a chlapeček a povahově, ale že každý věk má svá specifika a že prostě musíte komunikovat trošku jinak s předškolákem, který neumí číst a psát a má nějaké omezené znalosti a slovní zásobu, jinak komunikujete se základní školou a pochopitelně k nám chodí i puberťáci, dneska je to, od kolika, je 12 až já nevím, 16, 17 let a pro ty zase musíte připravit taky něco jako jinýho než pro ty základoškoláky, aby to, jak to říkaj, aby to bylo cooll a trendy a nebylo to...

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Coll a trendy.

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
A ne, nebylo to trapný, jako to, to, takže je to docela jako složitá záležitost a nejde také jenom o to, že jim připravíte nějakou zábavu, tý mají všude spoustu, musíte právě připravit kvalitní vlastně zábavu postavenou na nějakém snaze, snaze o vzdělávání a zabavit je tak, aby se vlastně vzdělávali jakoby rádi. A to se samozřejmě týká i dospělých, protože vzdělávání je celoživotní záležitost. A zase jiná skupina, řekněme třeba turisté, který jsou na tři dny v Praze, zase s nima musíte komunikovat úplně nějakým způsobem jinak. A na to jsou tady vlastně i minority, návštěvníci, kteří jsou nějakým způsobem limitovaní, zdravotně handicapovaní a tak dále. I to je náš návštěvník a i to pro něj musíme, takže to je mnoho takový krystal, který mnoho jakoby vrstev a se vším tím musíme jako pracovat. A teď jsme teda rádi, že vlastně bude úplně nové expozice a úplně nové muzeum, protože dřív to vlastně nešlo, hráli jsme s tím, co, ty, ty karty byly staré, ale doufejme, že teďko to bude nové a můžeme si tam vyzkoušet v podstatě všechny moderní světový trendy.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naším hostem je ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Já, když jsem byla malá, tak největším lákadlem pro mě v Národním muzeu byla kostra velryby, jak jinak. Už jsem vás slyšela říkat, že zůstane. Stále to platí?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Velryba má domeček a bydlí si tam v domečku. Já jsem toto říkal opakovaně, muzeu stále i přes tu stavbu zůstala velryba, slon a žirafa, slon a žirafa proto, že jsou veliký a byly skládaný v sále, takže neprojdou dveřmi a potom velryba, která by se rozpadla, protože je prostě špatně nakonzervovaná, už je stará, tak vlastně jsme vymysleli jakoby technologii, že velryba se očistila, absolutně 3D naskenovala, udělal se prostě model 3D a zabalila se do takového speciálního domečku, vypadá to jak z nějaké budoucnosti, nejdřív má vnitřní obal a potom vnější tak, aby tam přežila ty otřesy a prach. No a potom samozřejmě, až stavba skončí, tak se domeček zruší, odstrojí se a velryba bude dorestaurovaná, ale protože nemůže dolů, tak zůstane v tom sále, kde je, to znamená, že i tam návštěvníci najdou zoologickou expozici. Má to logiku.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to jste určitě mnohé uklidnil.

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Nebojte. O velrybu nemůžeme Čechy připravit.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane řediteli, vy jste byl v říjnu na služební cestě v Sýrii. Co víme z médií, je to jedno z nejnebezpečnějších míst aktuálně na světě. Co tam ředitel Národního muzea vyjednává?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Tak já to řeknu trošku oklikou. My, my, protože tady stavíme historickou budovu a žijeme tady v naší České kotlině, tak Národní muzeum je celkem aktivní archeologicko-antropoligicky odborně po celém světě, operujeme i v takových zónách jako je Afghánistán, Súdán například děláme už léta archeologickou expozici, Alžírsko. Teďko naposledy Sýrie. No je to celkem jednoduché. Vede nás tam za A náš odborný zájem, to znamená, že jsou to země plné historických památek a že jsme rádi vlastně jako odborně na tom pracovali. No a pak stejně jak například na Afghánistáně, ta Sýrie, nás tam přivedlo vlastně snaha pomoci a zachránit, protože Sýrie je v podstatě válečná zóna a my jsme se k tomu dostali tak, že naše vláda schválila v létě humanitární rozvojovou asistenci právě pro Sýrii, kde samozřejmě majorita jsou, jsou dodávky zdravotnického materiálu a pomoci potravin lidem, kteří vlastně tou válkou trpí a protože naše vláda je doufejme, že osvícená, tak vlastně z části toho schválili i pomoc vlastně rozvoj v oblasti záchrany a restaurování památek. Sýri...

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A znamená to, že ty věci by přivezete k nám do České republiky a pak jim je zase jednou vrátíme?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
My, my v podstatě, já jsem, já jsem tam vlastně byl proto, abych se setkal na místě s místním muzejníkem a mým protějškem ředitelem památek a muzeí vlastně Sýrie a /nesrozumitelné/ odvážní lidé, protože i přes tu válku se jim podařilo zachránit miliony předmětů z celé Sýrie, evakuovat je před válkou, některé mají schované na tajných místech a připraveny když tak k evakuaci do sousedních států, kdyby se zase tam něco ještě zhoršilo. A vlastně ta pomoc bude probíhat v několika takových jako vrstvách. Prvně oni potřebují jakoukoliv dodávku chemikálií, nástrojů, pomůcek prostě pro restaurování /nesrozumitelné/ poškozených památek. Takže momentálně vlastně finišujeme přípravu toho, že bysme jim tam vlastně poslali tento materiál, aby oni mohli na místě pracovat...

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
I lidi jim pošlete?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Lidi tam zatím asi posílat nebudu, protože sama jste řekla, je to docela nebezpečná zóna a to včetně Damašku a přistávání vůbec na místním letišti a naopak bysme rádi jako přivezli Syřany sem, odborníky. Za A by se tu školili, je právě zajímají nové metody z restaurování a konzervování a také právě je zajímá metody právě toho, té digitalizace kulturního dědictví, protože to je dneska cesta v podstatě, jak moderníma technologiema vlastně ty předměty ne fyzicky zachránit, ale absolutně je zdokumentovat, včetně vizuální podoby, takže to by rá..., rádi u nás se jakoby školili...

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to trochu souvisí i s tom Palmýrou. Palmýra je pozůstatky antického města, je to asi nejznámější místo v Sýrii, a to z toho, co vidíme, prý velmi poničili islamisté. Vy víte, jak to tam vypadá teď, byl jste tam?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Ne, tam jsem se bohužel nedostal. Myslel jsem si, že se mi tam podaří dostat se na jaře, ale jak je vidno, situace se opět komplikuje, o Palmýru se opět bojuje. Takže nebudu úplně blázen, abych jezdil do válečných zón. S tím souvisí částečně Palmýra, ale Palmýra je taková ikonická záležitost, ale jinak v Sýrii je 10 tisíc archeologických nalezišť, mnohé velice vzácné. Tou zemí šla vlastně historie, že jo, tam jsou vlastně věci fénické, řecké, římské a arabské památky a tak dále, perské památky. Takže to je opravdu jako kolébka civilizací několika. Takže nejde pouze o Palmýru. Takže my sem vlastně budeme doufejme vozit i sbírkové předměty na restaurování v našich restaurátorských dílnách. Něco podobného jsme už udělali s Afghánci, s afghánskou stranou. No a...

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pak je zase vrátíme ty věci?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Pak je samozřejmě zase vrátíme...

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Až tam bude mír.

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
No, až si, si Syřani řeknou. To nebudeme rozhodovat my, jestli je tam mír nebo není, ale až je dáme nějakým způsobem do pořádku, ale před tím stejně jako je to u Afghánistánu, bych rád, a to období končí v roce 18, 19, té podpory, bych tedy rád udělal vlastně velkou výstavu z těch předmětů, které sem přivezeme a restaurujeme, o historii Sýrie a vlastně začneme to také výstavou, teďkom už v první půlce roku 2017, bychom rádi udělali velkou fotografickou výstavu zničené a poškozené památky Sýrie, aby si vlastně i česká veřejnost jako mohla udělat obrázek o tom, jak to tam vlastně konkrétně, co se týká památek, vypadá.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
To bude takové to srovnání, jak to vypadalo před tím a jak to vypadá teď?

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Také samozřejmě, protože Sýrie před tou válkou, před, před tím konfliktem byla vlastně otevřená turistická země, kam se normálně dalo jet úplně v pořádku na dovolenou. A mnohý památky /nesrozumitelné/ Palmýry proudily statisíce návštěvníků ročně. A je taky na tom krásně vidět, že vlastně jenom pár hodin řekněme letu od České republiky ze dne na den se, jak, jaké se hrůzy můžou, můžou začít dít. A je to i pro nás takové určité memento.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naším hostem byl ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Michal LUKEŠ, ředitel Národního muzea
--------------------
Já děkuju. Krásný nový rok. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio