Přepis: K věci Štěpánky Duchkové - rozhovor s Ivetou Peškovou

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den u pořadu K věci. Nezisková organizace Prosaz sdružuje zdravotně postižené z celé České republiky. Tady v Praze nabízí terénní služby pro zdravotně postižené a pro seniory a naším dnešním hostem je ředitelka této neziskovky Iveta Pešková, dobrý den.

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Dobrý den.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní ředitelko, představme si modelovou situaci. Rodina v Praze má příbuzného, který přestane být soběstačný a teď oni by se o něj třeba chtěli starat doma, ale ono to nejde. Jaké mají možnosti?

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Tak, buď jsou orientováni a vědí, kam se obrátit přímo a nebo si musí vyhledávat tu službu. Jsou různé registry, jsou různé organizace. Jsou servery, kde jsou sdruženy všechny organizace, které poskytují podle zákona 108 z roku 2006 tyto služby.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
No a to je sice hezké, ale já sama z vlastní zkušenosti vím, že to není tak jednoduché, že vy si tedy sice vyhledáte, co byste s tím svým příbuzným chtěla byste pro něj to nejlepší, ale oni nejsou nikde místa.

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Není, teďko v současné době, co mám informace z různých ostatních přidružených kolegiálních organizací, tak problém je ten, že máme všude stopstav, protože nejsou zaměstnanci. Nemůžeme ani říct, že by nám chyběly tolik finanční prostředky, ale prostě nejsou lidi, který by fyzicky přišli a fyzicky pomohli.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to, že nejsou takoví ti pečovatelé, kteří by docházeli a třeba byli celý den s tím člověkem nebo několik hodin. Tito lidé nejsou. Čím si to vysvětlujete?

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Tak, já bych řekla, že jsou to dva faktory s tím, že zaprvé tato práce je hodně málo honorovaná, velmi málo. A druhá věc je, že v současný době nízké nezaměstnanosti je prostě větší nabídka lukrativnějších zaměstnání a pak já osobně cítím ten problém, že tato práce není společností akceptována jako hodnotnou. Že dřív se řeklo ty děláš pečovatelku nebo v jiný zemi se řekne, ty děláš pečovatelku a tam se řekne, no ty seš úžasná. Kdežto u nás, když se řekne co děláš, děláš pečovatelku? Aha. A v tom si myslím, že ten kredit tý společnosti si tyto pracovní místa postavil jako nejníž dole přitom jsou strašně důležitý a pomáhají přežít a pomáhají žít mnoha lidem, a nejenom těm postiženým nebo seniorům. Ale pomáhají vlastně i vám zdravým, který máte v rodině někoho, o kterého potřebujete pečovat. Takže to je přínos vlastně celé společnosti, tyto lidé.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká kritéria musí splňovat člověk, který chce být pečovatelem, který tuto práci chce vykonávat?

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Tady je trošku problém ten, že to nemůže bejt jenom dobré srdíčko. Ale jsme svázáni tím zákonem 108 z 2006, kdy nejnižší kritérium je absolvování takzvaného kurz pracovníka v sociálních službách, což je 150hodinový kurz. A to je nejnižšíi základní předpoklad pro výkon této činnosti.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je to nějaký problém do takového kurzu jít?

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Problém do kurzu není, jít, spíš většina těch lidí, kteří tuto práci chtějí dělat, tak třeba nemají na ten kurz, ale i to by bylo dobrý.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, kolik ten kurz stojí?

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Pohybuje se mezi 8 - 11 tisíci, což jako úplně pro nezaměstnanou třeba ženu, ale zase úřady práce v tomhle se snaží a pomáhají, že pokud opravdu ta dotyčná nebo dotyčný má zájem tuto práci dělat, přinese si i potvrzení, že by byl do nějakého zaměstnání přijat, tak i ty kurzy v rámci rekvalifikace platí.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naším hostem je ředitelka neziskové organizace Prosaz Iveta Pešková. Já se ještě vrátím k těm předpokladům. Vy jste říkala nejenom dobré srdíčko, ale i to vzdělání. Jak ale vy poznáte, třeba vy sami v Prosazu, že ten člověk je vhodný na takovou práci? Že vám tam přijde někdo, koho neznáte, tedy jenom třeba to potvrzení, že má to vzdělání, ale jak poznáte, že ten pečovatel bude správný člověk, že tomu klientovi neublíží, že to není třeba člověk, který bude kriminálně zaměřen.

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Tak, jsou určitá opatření, která máme. Já nevím, musí doložit výpis z trestního rejstříku. Musí dát zdravotní způsobilost. Musí přinést spoustu potvrzení. Nicméně to opravdu nepoznáme. Je to potom až vlastně v tý praxi. I když si troufnu říct, protože posluchači nevědí, já jsem sama invalidní a jsem uživatel také služeb, takže si troufnu říct, že už takový určitý cit a nějaký takový vnímání k tomu máme, že už poznáme, který typ těch osob, nebo většina žen se na tuto práci hodí. Vedeme pohovory, povídáme si vysvětlujeme, ptáme se a z různých odpovědí a vlastně reakcí tak nějak poznáme, jestli ten člověk tuhle práci opravdu chce dělat nebo jestli je to jenom nějakej pokus, ale musím říct, že někdy se člověk i trošku splete, že si řekne, no nevím, jestli tahle pani bude úplně nejlepší, ale protože jak nejsou lidi a chce tu práci dělat, tak jí třeba přijmeme. A pak se z toho vyrekrutuje jedna z nejlepších asitentek, jo, takže ono je to strašně těžký.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je těžké, ano, protože člověk soudí třeba podle vzhledu, logicky, že. A pak se vidí, že se zmýlil. Ano, to jsem sama také zažila.

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Ale musím říct, že ani nedáme na to, když první klient řekne, že ne, že to není dobrý, že můžou bejt i vlastní antipatie mezi jenom dvouma jedincema a u deseti ostatních může fungovat. Když jsou potom jakoby problémy u více klientů, tak to samozřejmě řešíme.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik vám, třeba v Prosazu těch pečovatelů chybí? Kolik byste jich, pro kolik byste jich měli práci?

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Klidně 10 až 15 asistentů okamžitě.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nejsou.

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Je tedy hrozný, že v dnešní době, kdy nemá být tedy diskriminace, samozřejmě, ženy muži, ale bohužel, my jsme tady vázáni tím, že potřeba těch klientů vzniká spíš na ženy. Nechtějí do domácností, stará babička prostě nechce, aby jí šel umejt mladý muž. Takže tam je ještě u nás tenhle ten problém, že musíme taky ke každému klientovi trošku typově vybírat ty asistenty. Takže my třeba v současné době zaměstnáváme asistenty, ale máme různé okruhy klientů, ke kterým může jenom tenhle asistent, nemůže tamten, protože ne, že by byl ten asistent špatný, ale prostě nějak jim to spolu nejde nebo fyzicky jim to nevychází společně a tak dále, jo. Takže ona je ta práce z tohodle toho velmi složitá.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se ještě zeptám na věk těch pečovatelů, protože je třeba možnost, často se stává, že lidé 50+ přijdou o práci nebo není uplatnění na trhu. To je známá věc. Mohou se i lidé 50+ nebo třeba i 60+, kteří jsou ale na tom zdravotně dobře mohou i oni být pečovatelé?

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Ano. Já naopak tyto ženy i vítám, protože jsou to zkušené hospodyně, jsou to ženy vědí, co už od života očekávat nebo prostě kam směřují. Už mají nějaké zkušenosti, také odchovaly děti. Takže ano, u nás mají tyto ženy přednost.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naším hostem je ředitelka neziskové organizace Prosaz Iveta Pešková. Vy jste, paní ředitelko, říkala, že když na začátku, že když tedy se stane, že rodina má někoho, kdo není soběstačný, ona sama se o něj nemůže starat, že existují různé možnosti, jak pečovatele nebo nějaký ústav sehnat. Jaké ty možnosti konkrétně jsou, co byste doporučila? Pokud nás teď někdo poslouchá, řeší to, kam by se měl podívat, na jaké webové stránky?

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Tak, konkrétně na magistrátu hlavního města Prahy je takzvaný registr poskytovatelů sociálních služeb. To jsou organizace, které jsou registrovány magistrátem hlavního města Prahy, jsou kontrolované a jsou vlastně funkční podle zákona o sociální péči. Pak jsou ještě, je spousta poskytovatelů, kteří nejsou takzvaně registrovaný ty to dělají v podstatě jakoby na své podnikání. Tam už si musí nějaký ty reference bych řekla, získat, protože ty organizace vlastně nikdo nekontroluje. Může pak samozřejmě kontrolovat ombudsman a tak dále.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to, že je to nebezpečné, dát svého blízkého do takového, do takovýchto rukou?

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Neřekla bych , že je to úplně nebezpečné, ale byla bych asi trošku opatrnější víc než u těch organizací, který jsou registrovaný a který prostě musej dokládat určitý doklady dokumenty magistrátu hlavního města Prahy.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě na jedno téma. Člověk nesoběstačný, dejme tomu, že by mohl být doma, kdyby tam chodil za nim ten pečovatel. Ale pečovatel není, to znamená, že toho člověka my musíme umístit někam do ústavu, do LDN, do hospicu. Není to ale mnohem dražší, když ten pacient jde do takového ústavu, než kdyby mu chodil domu ten pečovatel?

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Samozřejmě, že je to dražší. Je to hodně komplikovaný, protože ani v současný době vlastní kapacity nejsou. Je problém i umístit člověka, který třeba se mu stane úraz, stařeček, někde upadne, že jo, má úraz, pak se potřebuje vrátit a nemůže do domácího prostředí, protože by to tam třeba nezvládal fyzicky, tak i tydle lidi je problém někde umístit. V naší době a v době, kdy stárne populace, vlastně tyhle ty služby velmi váznou.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
S tím souvisí trochu i to, co máte, vy máte takové motto v Prosazu "Stárneme, kdo se o nás postará?"

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Ano, protože my to vidíme, jak je to strašně špatná ta situace a jak vlastně přibývá potřebných lidí. Strašně přibývá. My máme denně prostě musíme odmítat uchazeče o službu. Prostě je to problém ten, že tady to není vůbec systémově jakoby ošetřený, co bude do budoucna.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nikdo nemyslí na to, co bude...

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Nikdo nemyslí na to.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stále více lidí s Alzheimerem, s různými nemocemi, nebude kam ty lidi dávat a nebude se mít o ně kdo starat. Na to poukazujete.

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Ano. Na to poukazuji. Ano.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nějaké vyhlídky na závěr? Nějakou světlou vyhlídku?

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Já si myslím, že by se mělo buď magistrát nebo i ministerstvo práce a sociálních věcí zamyslet a tak, jak jsem v začátku hovořila o té prestiži toho zaměstnání, to trošku postavit do popředí, že tadle práce je velmi důležitá a že je stejně důležitá jako třeba pilot letadla, že to není nic podřadného, že ten člověk, tam prostě pracuje, že tam musí mít vnímání, musí taky se trošku sebevzdělávat. Není to o tom , že je to podřadná práce. Spousta lidí tuto práci vnímá, že přijdou něco ukliděj, umejou, ale i to je strašně důležitý. Já možná, že si ze zdravých posluchačů tady nikdo neuvědomí, jako ráno vstane a jde do sprch. A neřeší to. My, kteří tudle péči potřebujeme, tak řešíme, jestli někdo ráno zazvoní mi u dveří a přijde mi pomoct. A nebo si vezměte, že chodim do práce, vedu organizaci a sama jsem závislá na této péči. To znamená, že mě, když vypadne ranní asistent, tak já už samozřejmě nemůžu vykonávat svoje zaměstnání, a to si málokdo uvědomuje, že tahle ta pozice toho pečovatele nebo asistenta, je strašně důležitá.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní, ředitelko, chtěla jsem skončit vesele, úplně vesele jsme neskončily, ale já jsem ráda, že jsme na to poukázaly a děkuji vám, že jste přišla do pořadu K věci.

Iveta PEŠKOVÁ, ředitelka neziskové organizace Prosaz
--------------------
Já vám děkuju za tenhle rozhovor.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naším hostem byla ředitelka neziskové organizace Prosaz Iveta Pešková. Hezký den a na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.