Přepis: K věci Štěpánky Duchkové - rozhovor s Miroslavem Bobkem

Hostem byl v pátek 13. října Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Do pořadu K věci dnes přišel ředitel pražské ZOO Miroslav Bobek, dobrý den, pane řediteli.

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
Dobrý den, děkuji za pozvání.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy máte v ZOO teď velmi významnou událost. Narodila se dvě mláďata tygra malajského. Ale vy jste prohlásil už několikrát, že to ale není nic jistého, jak to bude dál. Můžete to vysvětlit?

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
Je to přesně tak. Je to radost i starost. A ta starost větší než v jiných případech, protože je třeba zdůraznit, že ta mláďata zrovna tygra malajského toho poddruhu jsou velmi vzácná a jejich odchovy jsou naprosto výjimečné.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale proč?

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
Čili my jsme, tak jednak těch tygrů je velmi málo v chovech a je velice problematické také spojit ty páry. Vytvořit ty páry, protože v případě tohoto poddruhu tygra ti samci jsou velmi agresivní a já, když se vrátím do historie toho našeho snažení, které teď vrcholí vlastně po deseti letech, tak je potřeba si připomenout, že jsme měli samce Kaviho, samce tygra malajského, který Banju, tu matku nynějších koťat bezmála zabil. A jiný z tygrů, kterého jsme měli, z tygrů malajských tak naopak jedna ta samice byla zabita.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
On jí zakousl?

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
V jiné zoologické zahradě. Ano. Tam prostě ta agresivita je taková, je skutečně ten samec tu samici může zabít.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč je tak agresivní, když jde o sex mezi zvířaty?

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
To, na to existuje řada hypotéz. Určitě v tom nějakou roli hrají ty podmínky, že jsou ta zvířata v lidské péči, nejsou v přírodě. Dokonce, jaksi kolega Pavel Brandl, kurátor našeho chovu se domnívá, že možná by takové chování se mohlo projevovat i u dalších poddruhů tygra, ale ty že už jsou v lidské péči po tolik generací, že jaksi to chování bylo utlumeno, ale popravdě nikdo pořádně neví. Nicméně musíme to brát jako fakt, čili první problém, že těch tygrů je velmi, velmi málo. Druhý problém, že tedy samci jsou často nespojitelní se samicemi, že je mohou zabít nebo jaksi preventivně ta zvířata musí být pak oddělena a tím veškeré snažení končí.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to se mu nemůže odebrat to semeno?

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
K tomu se dostanu. Čili, jaksi když nemůžete ten pár vytvořit, tak buď musíte shánět jiného samce, což samozřejmě trvá a musejí si ta zvířata zvyknout na to prostředí a podobně. A nebo ano, dělali jsme u nás i pokusy s umělým oplodněním. Bohužel byly zcela neúspěšné. Čili, to je také u těch tygrů komplikované.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
No a teď ta koťátka.

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
A teď ta koťátka, když už se narodí, tak Banja už letos jednou porodila. A ta mláďata byla příliš malá a Banja se o ně nedokázala pořádně starat. Čili, jaksi máme prvorodičku, která už je jaksi ne v úplně optimálním věku a máme starost o to, jednak, aby byla životaschopná ta koťata a jednak, aby se o ně postarala. Čili vidíte, že tady bylo tolik jaksi prahů, které je nutné překročit. My jsme předtím téměř posledním, Banja se o ně stará dobře, alespoň zatím. Jedno z těch koťat, ta samička je tedy velmi malá, podměrečná, bych řekl, má i teď v deseti dnech věku hmotnost jakou měla mít při narození. Ten sameček je tedy větší, silnější. Uvidíme, jak to dopadne, ale skutečně to tedy je velmi, velmi problematické a musíme být velmi opatrní. My z toho důvodu také jsme třeba zavřeli ten pavilon, ab tam měla klid.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
To se chci právě zeptat, jak dlouho bude zavřený ten pavilon šelem?

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
Tak, on byl zavřený, zase jsme ho otevřeli, protože ona byla s těmi koťaty v porodnici, čili jakoby trošku stranou toho ruchu, ale shodou okolností včera ta koťata vynesla do toho expozičního prostoru. Já jsem se tam byl podívat a skutečně jaksi, i když jsem tam byl sám, tak reagovala podrážděně, takže zase ten pavilon buď zavřeme nebo zavřeme tu část, kde je ta Banja s mláďaty a teprve po čase bychom tam pustili návštěvníky.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Po čase, to znamená?

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
No to v tuhle chvíli nejsem schopen říct. To záleží na tom, jak si, jak se ona bude chovat, v jakém stavu budou ta mláďata, jak budou pohyblivá, ale primárně na tom zkrátka na tom, jak ona to ponese. Ale když dnes jsem tam přišel, udělal jsem rychle pár snímků, tak se zvedla, začala, byla v tom výstražném postoji takovém, takže zjevně jaksi jí nevyhovuje, aby tam byli lidé, byť v normální situaci samozřejmě ta zvířata včetně Banji jsou zvyklá na to, že tam procházejí davy.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik je v přírodě těch tygrů malajských?

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
On to nikdo pořádně neví, ty poslední údaje hovoří asi o 250 nanejvýš 300 jedincích. Čili skutečně, jaksi ta jejich početnost je velmi nízká. Jsou kriticky ohroženým poddruhem. Ono je tedy pravda, že těch tygřích poddruhů je celá řada. Řada z nich je ohrožených. Někteří jako ten tygr malajský jsou kriticky ohrožení. Některé ty poddruhy, třeba tygr kaspický, ty už byli vyhubeny. Čili obecně ti tygři jsou ve velmi špatné situaci. Když tady ještě mluvím o tom, že to je tedy řada poddruhů, tak možná bych mohl zmínit, že tygr malajský byl popsán nebo oddělen od tygra indočínského až v roce 2004 na základě genetických analýz. Současně je potřeba zmínit, že teď probíhá taková diskuse, jestli vůbec to dělení tygrů tak, jak se s ním nyní pracuje, jestli vůbec to je validní, jestli to je platné a jestli ve skutečnosti by neměli být rozděleni jenom do takových dvou, respektive tří hlavních skupin. Čili je v tom spousta problémů a otázek a všechno se to točí kolem těch mláďat.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hlavní je, aby mláďátka vydržela. Naším dnešním hostem je ředitel pražské ZOO Miroslav Bobek. Spojení pražská ZOO - Mongolsko. To každému vytane na mysli koně Převalského. Ale vy se v této středoasijské zemi realizujete i jinak. Vy jste se zaměřili na kriticky ohroženou sajgu mongolskou a úplně na začátek já sama za sebe musím říct, já vůbec nevěděla, co je to sajga mongolská. Samozřejmě hned jsem si to všechno našla. A už to vím, ale můžete nám říct, co to je za zvíře?

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
Tak, sajga, řekněme, že je velmi zvláštní druh antilopy. Jsou dva poddruhy těch sajg. Jedna je tatarská, ta žije v Kazachstánu především také v ruské Kalmiky. Druhý poddruh je ještě mnohem vzácnější, je právě ta sajga mongolská. No, já to nechci shodit, ale je to zvíře velikosti kozy, které je, pro který je typický takový široký a trošku chobotovitý čenich. Čili, to je jaksi nejzřejmější znak té sajgy. Jinak, když jste zmínila koně Převalského, ti pro nás samozřejmě zůstávají prioritou v našich aktivitách na ochranu ohrožených druhů. Máme spoustu plánů v Gobi-B v Tachin Talu. Ale současně do jisté míry i z podnětu mongolských úřadů, které vyhlásily takovou aktivitu GG6, to znamená velká Gobijská šestka. Šest ohrožených významných savců Gobi, tak jsme se zapojili i do právě aktivit na ochranu jednak těch sajg mongolských, jednak jsme se už tak dotkli problematiky divokých velbloudů.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se vrátím k těm sajgám. Protože vy jste uvolnili peníze ze sbírkového konta na nákup deseti telemetrických obojků a ty obojky mají monitorovat pohyb těch sajg.

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
Přesně tak. Ono ...

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane řediteli, jak jste jim je nasadili?

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
No, k tomu se dostanu. To je na akční film, ale ještě proč jsme to udělali, bych nejdřív s dovolením řekl. Ono totiž, když jsem řekl, že ty sajgy mongolské jsou vzácné, tak ještě tak před rokem jich mohlo být 10 - 11 tisíc. Letos v únoru, v lednu - v únoru jejich stavy klesly na 5 tisíc.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z jakého důvodu?

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
Ty sajgy totiž byly postiženy chorobou, kterou chytly od domácích zvířat a v podstatě tehdy se ukázalo, že je potřeba znát, jakým způsobem migrují, jakým způsobem využívají to území, na kterém jsou rozšířeny, aby v případě další takové epidemie bylo možné přehradit ty migrační koridory a vlastně oddělit tu postiženou subpopulaci od zdravých zvířat. Samozřejmě to označení nebo to sledování má řadu dalších cílů. Kdežto hodně zjednoduším, tak jde o to vůbec poznat, jak ty sajgy fungují, jak žijí, protože se o nich ví strašně málo. No a teď k tomu chytání. No, tak já jako jsem nevěřil, že vůbec ty obojky půjde nasadit, protože už jsem ty sajgy znal z minula. A věděl jsem, že prostě, když na nějakou natrefíte a přiblížíte se k ní, tak na kilometr, tak se dá na zběsilý úprk a když říkám úprk, tak mluvím o rychlosti třeba 80 kilometrů v hodině, což jaksi si představte, že máte nekonečnou polopoušť, opravdu nekonečnou, desítky kilometrů před vámi, za vámi, kolem vás. A na téhle té ploše, která ještě navíc jaksi buď tam jsou drny, kameny nebo takové zářezy terénní, že máte honit sajgu. To, pro mě bylo naprosto nepochopitelné. No, nicméně skutečně se ty sajgy podařilo odchytit a je to jeden z mých největších zážitků takhle z práce se zvířaty, protože ti naši mongolští spolupracovníci natáhli právě do takové prohlubně menší v té polopoušti sítě, 80 - 120 metrů sítí no dvěma auty a několika motocykly se vydali od těch sítí pryč, v těch nekonečných prostorách a když natrefili na sajgu, tak auty a těmi motocykly jí začali směrovat do té sítě. Což tedy vyžaduje velikou zkušenost, velikou praxi a je to teda působivý, že jo, protože já třeba jsem seděl u tý sítě zkovanej s fotoaparátem a jako teď jako jsem viděl ty oblaka prachu, pak se vynořily auta, motocykly a ta sajga, do toho křik prach, troubení. No a jako skutečně se podaří takhle tu sajgu ne vždycky zdaleka, třeba tam bylo X pokusů marných, ale nakonec se některou podaří do té sítě dostat. Ono jako, když mluvím o těch marných pokusech, tak jaksi tam to často když je vidět, že by to pronásledování trvalo déle než tři, čtyři minuty, tak se to vzdá, aby tu sajgu neuštvali samozřejmě.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
No a ona teda vlítne do té sítě.

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
No, ona běží, běží tou 80kilometrovou rychlostí a teď si ale představte, že třeba najednou jako odskočí a běží o 90 stupňů jiným směrem. Čili to je něco opravdu neuvěřitelného. No, do té sítě ona vběhne, ta síť je prostříhaná, má taková větší oka, takže do té sítě doskočí, ta síť většinou jako se prověsí, že jo, spadne, a tam už někdo je připravenej, přiběhne k ní, rychle se jí nasadí ten obojek a pustí se, no.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to asi kouká.

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
No, to asi kouká, ale koukali jsme i my a jako opravdu to je teda akce, kde musím smeknout před těmi Mongoly, kteří to dělali a kteří to organizovali.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane řediteli, my jsme se před vysíláním bavili o sajgách a o Mongolsku. A bavili jsme se o toaletách mongolských a přišli jsme k tomu, že mongolské toalety souvisí s jednou akcí, která vás čeká teď v nejbližší době. Tak, prosím ...

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
Štěpánko, vy jste se ptala, jaký to je jako spát v jurtě, že jo, tak jsem vám to odvyprávěl. A samozřejmě s tím souvisí i ty toalety a my, když býváme v Tachin Talu, kde jsou tedy ti naše koně Převalského, tak tam bydlíme v jurtách. To je ještě vcelku v pohodě, ale ty záchody to jsou jámy vykopané v zemi a nad nimi je nějaká budka. V létě to ještě jde, ale když potom je v zimě minus 35, tak už to opravdu nejde. No a v podstatě tam je plán, v Tachin Talu, v rámci té základny, protože se nám podařilo vyvrtat studnu. Je tam tedy tím pádem voda, tak vybudovat toaletní zázemí, sprchy a toalety. Jednak tedy samozřejmě pro ty pracovníky, pro ty rangery, kterých tam je vícero a jednak samozřejmě pro to, když tam přijíždějí výzkumníci návštěvy a podobně a třeba tam jednou budou přijíždět turisté.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
No a i posluchači mohou na ty záchody přispět.

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
Ano určitě. To budeme velmi vděční. Ono to je velmi složité, protože tam nemáte ty zdroje.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vás navádím na tu výstavu.

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
Nemáte zdroje energie a takže to není banální úkol to tam vymyslet. Ale skutečně nás napadlo, protože jak s námi létají fotografové s těmi koňmi, tak úplně každej ten fotograf si vyfotil ty kadibudky. Ony jsou nesmírně jako působivý. Zelený, že jo, na pozadí tý pouště modrý oblohy, no ale tak teď bude zahájena ve čtvrtek v Nových Butovicích v Czech photo centru výstava právě jaksi všech těch fotografů, kteří s námi byli, jejich pohledu na Gobi, na Mongolsko, na lidi tam, na přírodu. No a ta výstava bude prodejní z části. Z části proběhne ještě aukce některých těch nejlepších snímků. A výtěžek právě z toho prodeje bude určen na vybudování tady toho hygienického zázemí, takže v Nových Butovicích výstava od 19. Října a budou ty obrazy v prodeji na e-shopu ZOO Praha.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane řediteli, děkuji, že jste přišel do pořadu K věci. Na shledanou.

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha
--------------------
Já děkuji, na shledanou.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Milí posluchači, přeji vám pěkný zbytek dne a těším se zase příští týden na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.