Petr Hapka slaví 70. narozeniny, jeho tvorba je úžasná

14. květen 2014

Středečně-čtvrteční Noční proud Miloše Skalky se tentokrát obešel bez studiového hosta a v hodinovém profilu připomenul sedmdesáté narozeniny Petra Hapky, jednoho z našich nejvýraznějších skladatelů především moderních šansonů a filmové hudby. Mimochodem, Petr Hapka byl hostem Nočního proudu Miloše Skalky před rokem a půl, 28. listopadu 2012, a záznam najdete v našem archivu.

Mladší posluchačská generace objevila Petra Hapku především díky kongeniální spolupráci s textařem a libretistou Michalem Horáčkem, která se započala ve druhé polovině osmdesátých let minulého století. Jeho osobitého zpěvu-nezpěvu si posluchači všimli hlavně díky autorským duetům s Hanou Hegerovou (Levandulová), Lucií Bílou (Dívám se, dívám), Janou Kirschner (Bude mi lehká zem) či Szidi Tóbias (Na hotelu v Olomouci). Ve druhé polovině osmdesátých let ale už byl Petr Hapka jedním z nejzkušenějších a nejostřílenějších českých skladatelů, jehož výjimečná tvorba výrazně promluvila rovněž do oblasti hudby scénické - filmové, divadelní a televizní.

Pražský rodák Petr Hapka (narozen 13. května 1944) se od dětství učil hrát na klavír, v deseti letech přišla hra na violu. V letech 1960 až 1966 studoval právě hru na violu na pražské Státní konzervatoři, posléze si k hudebnímu nástroji přibral ještě zpěv (u Karla Bermana), ale navštěvoval i dramatické oddělení Oldřicha Nového. V té době také začal působit jako klavírista v malých pražských divadlech (Proton, Divadlo dnedšního dne, Paravan). V Paravanu na sebe vůbec poprvé upozornil jako skladatel - a to v text-appealech humoristy J. R. Picka. V letech 1964 – 1965 působil Petr Hapka ve skupině Tornádo, v letech 1967 až 1970 byl dirigentem Krejčova legendárního a hned zkraje normalizace zakázaného Divadla Za branou.

Do širšího posluchačského povědomí se Petr Hapka dostal v roce 1964 jako autor hudby ke skladbě Malá píseň (je známá především pod „náhradním názvem“ Bach se mi přes rameno dívá), kterou na desky nazpíval Karel Gott. Pro naši hudební scénu znamená klíčový přínos především Hapkova dlouhodobá spolupráce s Hanou Hegerovou. Album Potměšilý host z roku 1987 odstartovalo Hapkovu dodnes trvající a mimořáně úspěšnou spolupráci s Michalem Horáčkem.

Od začátku sedmdesátých let se začal Petra Hapka výrazně prosazovat jako autor filmové hudby a vedle Zdeňka Lišky a Luboše Fišera se stal jedním z vůbec nejplodnějších tvůrců filmové hudby. Dnes má na kontě hudební doprovod k bezmála stovce (!) celovečerních filmů a televizních seriálů.

0:00
/
0:00
autor: Miloš Skalka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.