Hřbitov bláznů, nejtajemnější místo v Česku

Nejtemnější, nejtajemnější a s nejnegativnější energií. A ještě mnohá další přízviska získal bývalý bohnický ústavní hřbitov. Rozkládá se přibližně na dvou a půl hektarech, necelý kilometr západně od Psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Navštěvují ho lidé, kteří tam chodí na procházku nebo zapálit svíčku, a taky hledači tajemna. A občas se na hřbitově dějí divné věci. Televiznímu štábu prý popraskaly žárovky v osvětlení, jinému v nahrávce chybělo vždy jedno slovo a našemu kolegovi Vaškovi Müllerovi přestal fungoval diktafon.

Porost břečťanu ukrývá na 4 200 hrobů. Hřbitov byl dokončen a vysvěcen 12. září 1909 a jen o dva dny později tu jako prvního pohřbili jedenáctiletého ošetřovance Františka Janovského. V 50. letech se pohřbívat přestalo. Hřbitov byl později předán Pohřební službě hlavního města Prahy, která ho nevyužívala a nechala zpustnout. Dominantou hřbitova je kaple s márnicí a také mohyla vystavěná na památku vojákům a obětem první světové války, kteří v průběhu hospitalizace v ústavu zemřeli.

Jiří Vítek spolu s partou nadšenců se před pár lety pustil do úpravy hřbitova, který se v průběhu desetiletí stal smetištěm. Odvezli několik desítek tun odpadu, odstranili a odstraňují křoví. Jiří Vítek tu také pátrá po jménech a příbězích pohřbených lidí. Jediný neporušený náhrobek patří Marii Tůmové: „A tady, vedle Marie, vidíte jeden z posledních náhrobků, které jsem našel. To je František Bílek.“ Ideou do budoucna je zachovat atmosféru hřbitova, zakonzervovat kapličku, aby vydržela ještě aspoň několik desetiletí. Spoustu věcí na hřbitově objevíte až za svitu baterky, třeba různé nápisy na náhrobcích a podobně, ale tou dobou sem vyrazí spíš silnější povahy. Otázkou je, jestli by se měli bát víc živých, anebo mrtvých.

Cesta ke hřbitovu
Hroby porostlé břečťanem tvoří vlny
Hřbitovní brána
Kaple s topoly, které mají připomínat ruce
Spustit audio