Jak fungovalo metro v prvních letech svého provozu? Ohlédněte se s námi do minulosti

„V 60. letech existoval názorový spor o tom, co se má v Praze stavět. Jestli podpovrchová tramvaj, nebo metro,“ říká Pavel Fojtík.

Vyhrála podpovrchová tramvaj. Uvažovalo se o tom, že by se používaly běžné tramvaje, které jezdily v ulicích. Nemusel by se tak řešit problém přestupů mezi povrchovou a podpovrchovou dopravou a s podzemními tunely se počítalo jen v centrální části města.

O původním záměru svědčí stanice Hlavní nádraží

V březnu 1967 začala stavba první stanice – stanice Hlavní nádraží, jak vysvětluje vedoucí Archivu pražského Dopravního podniku. Vláda ale v létě 1967 rozhodla, že Praha bude mít metro. Proto se právě budované části podzemní dráhy pro tramvaje musely přestavět, aby odpovídaly potřebám metra. Původní záměr je dobře vidět právě ve stanici Hlavní nádraží. Nejsou tu totiž ostrovní, ale postranní nástupiště.

V roce 1974 byl otevřen nejstarší úsek metra od stanice Sokolovská (dnešní Florenc) do stanice Kačerov. Jako první cestujícím v Praze sloužily vozy Ečs dovezené ze Sovětského svazu. Každý z těchto vozů byl vybaven kabinou strojvedoucího. „Proto je bylo možné libovolně spřahovat do souprav,“ vysvětluje vedoucí Archivu pražského Dopravního podniku Pavel Fojtík.

Koho ve stanicích už neuvidíme?

Pamětníci si možná vzpomenou na dnes už neexistující profesi. V kabině strojvedoucího vozu Ečs byl totiž ještě jeden pracovník – pomocník strojvedoucího. „Ten, když metro zastavilo ve stanici, vystoupil a sledoval, jestli je možné odjet, otevíral a zavíral dveře vlaku,“ říká Pavel Fojtík.

V začátcích provozu metra jsme na nástupišti mohli potkat také představitele profese, kterou cestující nazývali nepřesně „výpravčí“. Ve skutečnosti to byl jeden z dozorčích. „Měl červenou čepici a zelenou výpravku, kterou aspoň formálně dával signál k odjezdu vlaku.“

Původní plány tras metra

Když se v letech 1968 až 1969 plánovala výstavba pražského metra, uvažovalo se o tom, že vzniknou čtyři základní linky. „Jednak ty tři, které známe dnes. Přičemž třeba C se mělo ve stanici Pankrác větvit, B se mělo větvit v oblasti Balabenky v Libni. Pak se plánovala i čtvrtá trať D, která vůbec neměla směřovat do Písnice, jak se dnes projektuje. Měla vést z Modřan podél Vltavy do centra města. Tam by se větvila do Vršovic a na Žižkov a ve vzdálenějším výhledu třeba na Prosek.“ Takové byly původní plány.

Víc o tom, co předcházelo stavbě pražského metra, a také o zajímavostech z prvních let jeho fungování, se dozvíte v krátkém seriálu Prahou křížem krážem. Na Regině jsme ho vysílali od 22. do 28. června 2015. Jednotlivé díly najdete v našem archivu iRadio.