Kostelík, náves i vinice. Starý Prosek je jen pár kroků od stanice metra

29. prosinec 2017

Příroda, skály, jeskyně, vyhlídky, vinice. A vesnička s kostelem a návsí, jako bychom byli někde daleko za Prahou. A přitom nás nohy zanesly nedaleko od stanice metra a na dohled od panelákového sídliště. Prohlédneme si starý Prosek.

Dominantou Proseka je panelové sídliště ze 70. let 20. století, které zabírá většinu území. Jako zjevení pak působí starý Prosek. Nádherné vyhlídky na město, přírodní památka Prosecké skály i vinice Máchalka ve svahu pod Prosekem. Historie území, na kterém se dnes Prosek nachází, sahá až do doby kamenné. Název Prosek se objevuje v 10. století našeho letopočtu. Přibližně od té doby tu stála osada a později vesnice. Ve staré části Proseka objevíte kostel svatého Václava, trojlodní románskou baziliku pravděpodobně ze 2. poloviny 11. století s románskými malbami. Název Prosek (nebo také Prosík) zřejmě souvisí s tím, že tudy kdysi vedla prosekaná obchodní cesta z Prahy na sever.

Vedle kostela stojí sokolovna, což je bývalý statek U Hausmanů, původně z roku 1850. „Není příliš známou skutečností,“ píše v knize Praha neznámá III její autor Petr Ryska, „ že v této sokolovně bylo od května 1942 až do skončení německé okupace ukrýváno oblečení československých parašutistů skupiny Anthropoid Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše a také několik granátů. V přilehlé kuželně, která dříve rovněž patřila k sokolovně a která byla zbourána v souvislosti s výstavbou sídliště, prý parašutisté na jaře roku 1942 několikrát přespali.“

Na Proseku stávalo několik usedlostí, krčem či hostinců, i dnes tu objevíte budovu bývalé školy. Začátkem 20. století v souvislosti s průmyslovým rozvojem Vysočan a Libně se Prosek začal zaplňovat dělnickými domky a stal se periferní dělnickou kolonií. K Praze byl připojen 1. ledna 1922. Skutečný zlom tu nastal ve 2. polovině šedesátých let 20. století, kdy vyrostlo sídliště Severní Město.

Pohled na Prahu z míst, kde bývala prosecká promenáda
Kostel svatého Václava na Proseku
Cesta, vedoucí podél kostela, fary a hřbitova na náves
Domek kostelníka a kovárna
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.