Nejstarší plavecký bazén v Praze je v Tyršově domě
Tyršův dům, komplex několika budov, z nichž nejvýraznější je Michnův palác a v roce 1925 přistavěná tělocvična, stojí na Malé Straně. Najdete tu nejstarší plavecký bazén v Praze, plněný pramenitou vodou z Petřína.
Na konci 13. století, kdy na Pražském hradě ještě sídlili Přemyslovci a Újezd ležel za hradbami pražských měst, tady stávalo několik kostelíků. Později byl v těchto místech zřízen klášter dominikánek u svaté Anny, v raném novověku tu stávala šlechtická stavení, už ne za hradbami, protože Pražská města se za Karla IV. rozrostla.
Pavel Michna z Vacínova okolo roku 1630 plánoval přeměnit zdejší dvůr v palác se zahradami. Velkolepost jeho plánů je nesporná, ale nedokončená. Palác zůstal v majetku rodu jen necelých padesát let. Skvostem ale zůstává dodnes. V roce 1767 se majitelem paláce stal c. k. rakouský erár, vystavěl tu zbrojnici, palác přeměnil na sklad a výrobnu střelných zbraní. V devastovaném stavu v roce 1921 palác koupila Československá obec sokolská. Slavnostní otevření Tyršova domu po rozsáhlé rekonstrukci se konalo v květnu 1925. Účastnil se ho i prezident Masaryk.
Za druhé světové války byla z nařízení říšského protektora zakázána veškerá sokolská činnost. Areál Tyršova domu přešel pod říšskou správu. Po válce v Michnově paláci působila Fakulta tělesné výchovy a sportu UK, sídlilo tu Muzeum tělesné výchovy a sportu nebo pobočka Národního muzea. V roce 1990 byl areál v restituci navrácen České obci sokolské. Ta organizuje prohlídky Tyršova domu, do bazénu mají přístup nejen Sokolové a studenti FTVS, ale i veřejnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
