Objevte s námi nejzajímavější místa Prahy 12
Kudy vede Keltská stezka a jak velké oppidum tu kdysi stávalo? Který z rytířů se pyšnil erbem s uťatou rukou držící zmiji? Kdo sídlí v komořanském zámku? Co uvidíte z Barunčiny vyhlídky? To vše se dozvíte v seriálu Prahou křížem krážem od Jolany Novákové a její průvodkyně Danuty Beranové, novinářky a autorky knih o Praze 12. Pořad jsme vysílali v týdnu od 28. dubna do 4. května.
Osídlení lokality se datuje už od pravěku a má bezprostřední vazbu na slavnou keltskou historii na oppidu Závist na hranici našeho katastru se Zbraslaví. Toto největší evropské keltské město raného středověku se 200 let před naším letopočtem rozkládalo vlevo od nás, na kopci nad mostem směrem na Zbraslav.
Prazáklad osady Modřany na břehu Vltavy ale udělali až staří Slované v 6. století našeho věku, kteří už nesídlili na stolové hoře Závist, ale dole u řeky. Kdy byla přesně založena osada se jménem Modřany, to nikdo neví, protože autentické středověké dokumenty se nedochovaly.
Jméno Modřan sice zmiňují v soupisech svých majetků už zakládací listiny Břevnovského kláštera a Vyšehradské kapituly kolem roku 1000, oba však byly prohlášeny za falzifikáty. Jednoznačný důkaz o existenci Modřan historici potvrdili až v darovací listině z roku 1178, kterou třemi křížky signoval český panovník, kníže Soběslav II. Věnoval osadu kanovníkům z Vyšehradu a ti ji pak - jako majoritní vlastníci - spravovali celá staletí. Památkou na ně je například arcibiskupská vinice s historickým viničním domkem.
Modřany jsou ale jen jedna, i když největší, součást katastru Prahy 12. Druhou lokalitou jsou Komořany, které jsou s Modřany nejtěsněji spjaty i co do vzdálenosti mezi osadami. První dvorec v Modřanech byl založen přibližně na úrovni bývalé čokoládovny a z prvního komořanského hospodářství je dnes zámek, nyní sídlo hydrometeorologického ústavu.
Mezi nimi leželo obrovské pohanské pohřebiště se sochou bohyně smrti Morany, proto se místopisci domnívají, že i jména Mo(d)řany a Komořany by mohla mít souvislost. Komořany ale do roku 1957 patřily do katastru Točné. Po odloučení obcí platil samostatný katastr Komořan jen do roku 1963, kdy se obec spojila s městem Modřany a společně se pak v roce 1968 připojily k hlavnímu městu Praze.
Dvě vesničky - Cholupice a Točná se připojily k hlavnímu městu v roce1974 a tím se také dostaly do správního obvodu Prahy 4 - Modřan.
Pátou součástí dnešní Prahy 12 je katastr Kamýku, který se dostal do naší správy jako poslední - od 1. ledna 1989. To už tam stála část panelového sídliště, které postavilo hlavní město Praha v 70. a 80. letech minulého století pod názvem Libuš - Lhotka. Takže i sídliště na Kamýku spadá do Prahy 12. Samostatnou městskou částí Praha 12, kterou tvoří pět katastrů jsme se stali po komunálních volbách v listopadu 1994.
Dominantami Prahy 12 jsou kostel Nanebevzetí panny Marie - historická památka, jejíž kořeny sahají až do začátku 14. století, dále již zmíněný komořanský zámek, ale také komín bývalého modřanského cukrovaru. Význam výroby cukru pro rozvoj kdysi malé zemědělské vesničky daleko od centra Prahy byl zásadní, takže se cukrová homole dostala i do městského znaku Prahy 12.
Když byl v roce 1861 cukrovar založen, bydlelo v Modřanech sotva 500 obyvatel a obec měla 68 čísel popisných. Do 20. století už vstupovalo dva a půl tisíce Modřaňáků v obci se statutem městyse, což platilo do roku 1936, než Modřany dosáhly počtu 9100 obyvatel a byly povýšeny na město. Není to zásluha jen cukrovaru, tehdy tu už byly i velké strojírny, čokoládovna Orion a řada dalších velkých podniků.
Dnes v Praze 12 na ploše 2 330 hektarů žije bezmála 60 tisíc obyvatel. Některé činnosti státní správy, jako matriku, stavební a živnostenský úřad, zajišťujeme i pro Prahu-Libuš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
