Od Albrechtova vrchu po Masarykovu vyhlídku - pojďte s námi na procházku Prahou

Navštívíme 7 zajímavých míst.

Pražský Semmering

Úsek železnice, kterému se říká Pražský Semmering, byl vybudován v letech 1868 až 1872 společností Buštěhradská dráha jako součást trati, která spojila tehdejší Smíchovské společné nádraží a Hostivici. Provoz byl pro nákladní dopravu (hlavně uhlí a dřeva) zahájen 3. července 1872. Osobní vlaky se tu rozjely 16. září téhož roku. A jezdí dodnes.

Pražský Semmering je dlouhý 8 km a překonává výškový rozdíl 93 metry. Jeho název je odvozen od trati v Rakousku, která vede horským sedlem Semmering. Pohled z okna pražských vlaků je úchvatný! Podrobnosti o jízdních řádech, jízdenkách, typech vlaků, kterými se svezete a místech, která uvidíte, najdete na www.ropid.cz.

Albrechtův vrch

Pohled k retenční nádrži Asuán|foto: Jolana Nováková

Když vystoupáte na Albrechtův vrch (ležící na území Malé Ohrady), můžete si představovat doby, kdy se tu rozprostíralo silurské moře. Ani jako majitelé stroje času byste se ale nahoru nehnali. Vůbec by vás nenapadlo se k té výhni přiblížit! Vrch je totiž skupinou skal sopečného původu, které tehdy byly činné. Před 425 milióny let. Dnes si na dávno vyhaslé sopce můžete v trávě klidně posedět a prohlížet si arboretum, tedy sbírku živých stromů, která pod vrchem před pár lety vznikla. Na louce jsou vysazeny původní dřeviny rostoucí na území Prahy. Zůstala tu i větší část topolového háje jako významné krajinné dominanty. A zároveň hnízdiště ptactva.

Letohrádek Hvězda

V sousedství Bílé Hory leží obora Hvězda. Založil ji v roce 1534 Ferdinand I. Sloužila pro královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy, proto byla ohraničena zdí. Ferdinand Tyrolský, mladší syn Ferdinanda I. a místodržící v Čechách, zde roku 1555 započal s výstavbou letohrádku. Věnoval ho dceři bohatého kupce, Filipině Welserové, se kterou se dal tajně oddat. Dvoupatrový letohrádek Hvězda má unikátní půdorys šesticípé hvězdy a prohlédnout si tu můžete třeba model slavné bitvy na Bílé Hoře.

Nejstarší dochovaný kolotoč na světě

Koníci na točně kolotoče|foto: Národní technické muzeum

Karusel neboli kolotoč složený z dřevěných koní (a modelů autíček) stojí od roku 1894 na okraji Letenských sadů, přímo naproti Národnímu technickému muzeu. Jde o nejstarší dochovaný kolotoč na světě. Kolotoč je uzavřen v původním dřevěném pavilónku, který je vybudován na půdorysu pravidelného dvanáctiúhelníku. V současné době NTM připravuje velkou rekonstrukci kolotoče. Už pořídilo orchestrion, který bude k jízdám vyhrávat nejen staropražské písničky. Když vše půjde podle plánu, svézt se na unikátním kolotoči budeme moct už v příštím roce.

Přírodní divadlo v Divoké Šárce

Poprvé se v šáreckém přírodním divadle hrálo 16. května 1913, byla to Prodaná nevěsta. A 22. července1922 naposledy (s přestávkou v meziválečném období). Vystupovali tu věhlasní operní pěvci, třeba Emil Pollert, který byl společně s Jaroslavem Kvapilem a Antonínem Fenclem zakladatelem divadla. Vystupovala tu i Ema Destinnová. Hrály se opery, činohry a operety. A současnost? Letos podesáté (6. září od 14 hodin) oslaví operou v Šárce novodobou historii divadla v zeleni.

Prokopské údolí

V Prokopském údolí je několik dětských hřišť|foto: Jolana Nováková

Desítky a stovky cyklistů, rodiče s dětmi, běžce, zamilované, ty, kteří si oblíbili chůzi s holemi - aktivní lidi různého věku potkáte na procházce Prokopským údolím. Minete jezírka, lomy, skalní výběžky, ale i mnohá hřiště. Půjdete-li s dětmi, určitě se minimálně na jednom z nich (spíš na každém) zastavíte. Údolí, jehož kaňon dosahuje místy až 70 metrů hloubky, vznikal erozní činností během posledního milionu let. Strmé vápencové skály, opuštěné lomy a temné jeskyně ukrývají pozůstatky života prehistorických zvířat a lidí. Prokopské údolí je geologickou raritou. Díky naučné stezce, která tu byla zřízena, a jejím informačním tabulím, se dozvíte mnohé o krajině, fauně a flóře Prokopského údolí.

Masarykova vyhlídka

Masarykova vyhlídka na Pražském hradě|foto: Jolana Nováková

Masarykovu vyhlídku najdete poblíž prezidentské vily na svahu nad Horním Jelením příkopem na Pražském hradě. Byla vytvořená v letech 1922 až 1924 podle návrhu slovinského architekta Josipa Plečnika. Má tvar bastionu. Na lavičce pod lípou tu rád sedával právě Tomáš Garrigue Masaryk. Zchátralá vyhlídka v polovině 90. let minulého století prošla kompletní rekonstrukcí. Pohled z Masarykovy vyhlídky je přehlídkou architektury Hradčan.

Chcete vědět podrobnosti o všech sedmi zastaveních? Pak poslouchejte v týdnu od 1. do 7. září seriál Prahou křížem krážem. Denně od 10:10 na Regině.