Poznejte paláce na Hradčanech

V seriálu Prahou křížem krážem jsme se tentokrát vydali na prohlídku paláců na Hradčanech. Arcibiskupský, Salmovský, Schwarzenberský, Martinický, Hrzánský, Toskánský a Šternberský - všechny tyto paláce prošla Jolana Nováková s historičkou Jaroslavou Náprstkovou.

Zjistěte, kdo, kdy a pro koho je nechal postavit, pro kterého architekta se rozhodl, komu který palác zkonfiskovali, kde Forman natáčel Amadea, kde měl ateliér slavný malíř nebo kde si posedíte v příjemné kavárničce.

Arcibiskupský palác

Na Hradčanském náměstí, nedaleko od hlavní brány Hradu, stojí barokní budova Arcibiskupského paláce, současného sídla pražských arcibiskupů. Byl vystavěn v 16. století a mnohokrát přestavován. Je v pořadí třetím sídlem pražských biskupů a arcibiskupů. Pokud vás v průčelí paláce zaujme velký znak s hlavami ptáků, vězte, že to nejsou husy, jak by se mohlo zdát, ale labutě. Znak arcibiskupa Antonína Petra Příchovského z Příchovic se třemi labutími hlavami doplňuje arcibiskupský klobouk. Vnitřní prostory paláce vám mohou připadat známé. Když se v Praze natáčel film Amadeus, některé scény Miloš Forman točil právě tady.

Salmovský palác

Salmovský palác

Salmovskému paláci na Hradčanském náměstí se říká také malý Schwarzenberský. Budovu se třemi křídly nechal postavit v letech 1800 až 1811 pražský arcibiskup Vilém Florentin, kníže Salm-Salm. Novodobá historie se na stavu paláce podepsala. Až v roce 2004 převzala objekt Národní galerie a pustila se do rekonstrukce. V současnosti si tu můžete prohlédnout expozici umění 19. století, která představuje nejvýznamnější díla malířství a sochařství období od klasicismu k romantismu. K návštěvě láká i kavárna s mimořádným výhledem na Prahu. Palác je propojen se sousedním Schwarzenberským, který je také v užívání Národní galerie. Další Salmovský palác, kterému se říká také Palác Věžníků, najdete v Thunovské ulici.

Schwarzenberský palác

Schwarzenberský palác je jednou z nejkrásnějších renesančních staveb v metropoli. Pro hraběte Jana mladšího z Lobkovic sídlo vystavěl architekt Agostino de Galli v letech 1545 – 1567. V držení paláce se postupně vystřídali Lobkovicové, císař Rudolf II., Rožmberkové, Švamberkové, Eggenberkové a Schwarzenberkové. Od roku 2002 je palác ve vlastnictví Národní galerie. Stálá expozice Sbírky starého umění, kterou si tu můžete prohlédnout, je nazvaná Baroko v Čechách. Pod unikátním krovem paláce navíc uvidíte expozici nejcennějších historických zbraní z 15. až 19. století ze sbírek Vojenského historického ústavu nazvanou Císařská zbrojnice. Národní galerie nabízí spoustu speciálních programů v paláci, třeba netradiční oslavu narozenin vašich dětí, kdy se hosté promění v postavy z uměleckých děl, hrají hry a věnují oslavenci vlastnoručně vyrobený dárek.

Martinický palác

Martinický palác, renesanční stavba ze 16. století (vpravo)

V roce 1541 zachvátil Malou Stranu a Hradčany obrovský požár. Zničil i čtyři gotické domy, které stály na místě současného Martinického paláce. Zhruba o deset let později pozemek odkoupil Ondřej Teyffle z Zeilberku a začal s renesanční přestavbou. Byl vojenským velitelem v Uhrách, domů to měl dost daleko. Proto roku 1583 prodal svůj palác i se zahradou Bořitovi z Martinic. Ten nelenil a začal s přestavbou. Palác byl v majetku rodu do roku 1788, kdy rod vymřel. Až koncem 20. století se přišlo na to, že Jaroslav Bořita z Martinic palác postavil ve stejném uspořádání, jaké má Královský palác na Hradě, jen v polovičním měřítku. Prý tak chtěl svým potomkům předat zprávu o své někdejší moci a zázračném přežití defenestrace. Další Martinický palác, kde sídlí Hradní stráž, stojí v Loretánské ulici.

Čtěte také

Hrzánský palác

Hrzánský palác objevíte mezi Hradčanským a Loretánským náměstím. Ve středověku tady stál gotický dům, který ve 14. století patřil svatovítské kapitule. Pak tu žil císařský vrátný Hensling, od něj dům koupil stavitel Petr Parléř. I ten ho brzy prodal. Nový dům tu vybudoval až někdejší míšeňský purkrabí a nejvyšší český kancléř Jindřich z Plavna. Ke konci 19. století zde s manželkou Charlottou chvíli žil Tomáš Garrigue Masaryk. Malíř Jan Slavíček v paláci bydlel a pracoval od roku 1937 až do své smrti v roce 1970. Služební byt tu měl někdejší ministr kultury Pavel Dostál.

Palác byl vybudován na terénním zlomu. Část budovy orientovaná do Loretánské ulice je dvoupatrová. Část směrem k Úvozu a Malé Straně pětipatrová. V současnosti objekt spravuje Úřad vlády ČR. Slouží výhradně pro diplomatické, reprezentační a společenské účely.

Toskánský palác

Toskánský palác, sídlo Ministerstva zahraničních věcí

Kdysi tu stálo několik měšťanských domů. V roce 1685 je odkoupil Michal Oswald hrabě Thun a rozhodl se vybudovat na jejich místě reprezentativní sídlo. Měl šťastnou ruku při výběru lokality i architekta. Tím byl francouzský malíř a architekt Jean Baptiste Mathey. Náročné zakázky se nezalekl a předložil plán paláce, tvořeného čtyřmi křídly o třech patrech s vnitřním nádvořím. Zahájení stavby oddalovaly neshody se sousedem Thunů, hrabětem Martinicem. Jeho protesty a námitky musel nakonec řešit sám císař Leopold I. V roce 1690 verdiktem stavbu povolil. Palác je dodnes jednou z dominant Hradčanského náměstí. Jméno má po Anně Marii Františce, velkovévodkyni Toskánské, která palác získala do vlastnictví v roce 1718. Rekonstrukce paláce v roce 1998 byla oceněna Grand Prix Obce architektů v kategorii Rekonstrukce. Dnes tu sídlí Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

Šternberský palác

Šternberský palác leží poněkud stranou Hradčanského náměstí, až na samém okraji Jeleního příkopu. Prochází se k němu levým křídlem Arcibiskupského paláce. Na místě dnešního paláce stával renesanční palác Lobkoviců. Bydlel tady i nejvyšší hofmistr císaře Rudolfa II., Kryštof starší Popel z Lobkovic na Pátku. Později palác patřil rodu Fürstenbergů, poté Schwarzenbergů a v roce 1690 se stal vlastnictvím Šternberků. Hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka přikoupil o 7 let později sousední Sasko - Lauenburský palác a rozhodl se vystavět palác nový. Stavba byla zahájena v roce 1698. V roce 1811 palác zakoupila Společnost vlasteneckých přátel umění. Šedesát let nato objekt získal Spolek paní a dívek sv. Anny, který tu zřídil útulek pro mentálně postižené, nazvaný Ernestinum. V letech 1918 – 1947 palác užívala Československá armáda. V současné době zde sídlí stálá expozice evropského malířství Národní galerie. Posedět můžete v příjemné kavárně v přízemí paláce.

Poslouchejte seriál Prahou křížem krážem s podtitulem Paláce na Hradčanech od 11. do 17. května 2015 v 10:10 a v repríze ve 20:25 na Regině a dozvíte se další zajímavosti.

Šternberský palác na pražských Hradčanech (foto uživatel Svajcr)
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.