Pražská zoo předvádí nejen barevnou paletu zvířat z celého světa, ale taky barevnou architekturu
Nejstarší budovu, která stojí na území dnešní zoo, objevíte v nejzazším cípu zahrady, na kopci za žirafami a antilopami. Jmenuje se Sklenářka a je to bývalá usedlost. Pochází asi ze 17. století, z doby, kdy se tu rozkládaly vinice.
Druhou nejstarší budovou, lépe řečeno budovami, jsou Gočárovy domy. Jejich autor, architekt Josef Gočár, se inspiroval lidovou architekturou. Domky byly původně tři a stály na občanském letišti ve Kbelích. Sloužily jako technické zázemí. „To, co je dnes naše restaurace, byla původně odletová hala toho letiště,“ usmívá se Miroslav Bobek, ředitel zoo.
Později se dva Gočárovy domy dostaly do zoo. A třetí nejstarší budovou v zoo je bílá funkcionalistická vila s hodinami, která stojí hned vedle vstupních turniketů. Postavená byla mezi lety 1931 – 37. To znamená, že na rozdíl od Sklenářky a Gočárových domků je první, která byla od začátku určená opravdu pro zoo. Pro připomenutí, trojská zoo byla otevřená 28. září 1931.
V zoo najdete řadu dalších „různobarevných“ staveb. Největší a nejnákladnější stavbou v historii pražské zoo je Údolí slonů. Tvoří ho pavilon, přilehlé venkovní výběhy o ploše 8 080 metrů čtverečních a návštěvnické stezky, přibližující život slonů a jejich roli v asijské kultuře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
