Sedm míst, která stojí za návštěvu

Zvonohru, která je světovým unikátem a závidí nám ji i mistři v oboru. Jednu z nejkrásnějších historických divadelních staveb Evropy. Bývalou ves, kde museli čerpat vodu z veliké hloubky. Dům, krčící se mezi ministerstvy, plný poštovních známek. Hvězdárnu, kterou postavili ze zbylých panelů po prvním pražském paneláku. Dům, kde žil a zemřel autor Kytice. Středověkou vesnici, která mívala náves 5x delší než fotbalové hřiště. Prahou křížem krážem se prochází Jolana Nováková.

Ďáblická hvězdárna

Ďáblickou hvězdárnu objevíte na skalnatém výběžku kopce Ládví. Stavět ji začali v 50. letech 20. století členové tamního astronomického kroužku. K budování použili i 40 kusů panelů, které zbyly po stavbě nedaleko stojícího prvního pražského paneláku. Hvězdárna nabízí denní a noční astronomické pozorování pro veřejnost, přednášky, individuální pozorování, programy pro školy nebo stálou astronomickou výstavu. Pro žáky prvního stupně ZŠ tu funguje astronomický kroužek. Hvězdárna Ďáblice je nově jednou z mála na světě, které umožňují bezbariérové astronomické pozorování velkým dalekohledem lidem s handicapem.

Novinkou je bezbariérové pozorování, plošina dopraví vozíčkáře až k velkému dalekohledu

Středověká vesnice Hol

V Klánovickém lese, v katastru Újezda nad Lesy, se můžete vydat Po stopách středověké vesnice Hol. Stejnojmenná naučná stezka je dlouhá necelé 3 kilometry. Přenesete se díky ní do 14. století. Do zázemí lucemburské Prahy, do hlubokých hvozdů Fidrholce (tak se lesu tehdy říkalo). Hol patří mezi nejcennější archeologické památky na území hlavního města. Náves mívala pravidelný tvar o velikosti asi 470 krát 90 metrů. Přibližně 21 usedlostí stávalo při severní a jižní straně návsi. Na naučných tabulích objevíte QR kódy, ty vás dovedou na internetovou adresu. O každém ze zastavení se dočtete podrobnosti, prohlédnete si fotky a dokonce si můžete poslechnout i krátké povídání o tom kterém místě.

Prostřednictvím QR kódu se dočtete a doslechnete o každém zastavení naučné stezky mnohé
Detail klasicistní budovy divadla

Stavovské divadlo

Jednou z nejkrásnějších historických divadelních staveb v Evropě je Stavovské divadlo. Původně Hraběcí Nosticovo, pak Královské stavovské, Královské zemské německé, taky Tylovo a po rekonstrukci od roku 1990 opět Stavovské divadlo stojí na Ovocném trhu. Je součástí Národního divadla a hrají tu soubory činohry, opery i baletu. Na zdejší scéně působilo několik zakladatelských generací českých divadelníků. Tady zazněla poprvé roku 1834 píseň Kde domov můj. Stavovské divadlo je spojené i se jménem Wolfganga Amadea Mozarta. Odehrály se zde, mimo provedení jiných jeho děl, i světové premiéry dvou oper. Slavného Dona Giovanniho, 29. 10. 1787, kterého Mozart sám dirigoval, a opery La clemenza di Tito roku 1791, u příležitosti korunovace Leopolda II. Režisér Miloš Forman ve Stavovském divadle natáčel divadelní scény svého filmu Amadeus.

Přízemí poštovního muzea s expozicí známkové tvorby

Poštovní muzeum

Pár kroků od Vltavy, mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem dopravy, u kostela svatého Klimenta, stojí nevelký dům. Býval obydlím novoměstských mlynářů, vznikl pravděpodobně na gotických stavebních základech v 17. století. Říká se mu Vávrův dům a dnes v něm sídlí pražská pobočka Poštovního muzea. Muzeum bylo zřízeno 18. prosince 1918. Sbírky i expozice představují českou, československou i světovou známkovou tvorbu. Prohlídková trasa zahrnuje přízemí s expozicí známek a 1. patro, kde se konají krátkodobé výstavy. Ty si prohlédnete v biedermeierovských Navrátilových salóncích. Ty si roku 1847 nechal malířem Josefem Navrátilem vyzdobit tehdejší majitel domu, movitý pražský mlynář Václav Michalovic.

Loreta

Svatá Chýše. Krypta s vzácnými freskami, otevřená poprvé po staletích. Zvonohra, která je evropským unikátem. Nebo poklad v čele s monstrancí plnou diamantů. To vše ukrývá Loreta na Hradčanech. Pozoruhodná barokní památka a poutní místo. Historie Lorety se začala psát položením základního kamene Svaté Chýše 3. června 1626. Zvonohra byla objednaná na konci 17. století u amsterdamského zvonaře. „Ten se sice vyučil u výborného mistra, ale sám tak výborným mistrem nebyl,“ vypráví Markéta Baštová, kurátorka Lorety a sbírek Provincie kapucínů v ČR. „Často se mu stávalo, že mu zakázky pro nedostatečnou kvalitu byly vráceny.“ A tak se mu v dílně hromadily zvony, které neměl kde udat. Až přijel z Prahy kupec, který chtěl pro Loretu objednat zvonový soubor. Holandský mistr odhadl, že Pražák tomu moc nerozumí a nekvalitní zvony mu prodal. Přesto je loretánská zvonohra evropským unikátem! Na rozdíl od jiných, těch nejkvalitnějších holandských či belgických zvonoher, se s ní totiž v průběhu let „nehýbalo“. Dochovala se v původním stavu a funguje přesně tak jako v době, kdy byla vytvořena!

3D model krypty s freskami

V Michalské ulici

Mezi Uhelným trhem a bývalým kostelem svatého Michala, v Michalské ulici, stojí dům U Tří tykví. Nebo taky U Pěti tykví, U Tykvů nebo U Jelena. Dům býval nazýván tak či onak. Žil tu a zemřel Karel Jaromír Erben. Erbena známe jako básníka, autora Kytice a sběratele lidových písní a pohádek. Méně známá je skutečnost, že byl právníkem, vynikajícím historikem a archivářem. V polovině 19. století sepsal první autentický seznam pražských ulic. Erben se také podílel na projektu vědeckého a kritického časopisu Obzor a byl jedním ze zakladatelů dodnes vycházejícího časopisu Právník. Pár kroků od domu U Tří tykví stojí dům U Zlatého melounu. Dnes tu sídlí například zastoupení Bavorska v Praze. V domě U Zlatého půlkola (435/21) měla v letech 1790 - 1792 sídlo Krameriova Česká expedice.

Staré Hlubočepy

Viadukt Pražského Semmeringu

Ves, kde musely čerpat vodu z veliké hloubky, to jsou Hlubočepy. Leží na jihozápadě Prahy, v údolí Dalejského potoka. Ves je známá od poloviny 13. století. O 600 let později se tu usadilo mnoho průmyslových podniků: vápencové lomy, vápenky, sklárna, továrna na šamotové zboží, lihovar a další. Na ně zůstaly už jen vzpomínky, v historické části obce jako by se čas zastavil před sto lety. Stařičké jednopatrové domky obklopuje skalnatá krajina jak z divokého Západu. Hned u viaduktu Pražského Semmeringu, ke kterému určitě zvednete oči, začíná naučná stezka Údolím Dalejského potoka, na ni navazuje další: Prokopské údolí – Butovice (vedoucí k hradišti Butovice). Od zastávky tramvaje Hlubočepy si lze vyšlápnout po naučné stezce Barrandovské skály - Chuchelský háj. Na území Hlubočep nebo v těsném sousedství se nachází několik chráněných území.

Nenechte si ujít pořad Křížem krážem, každý den v 11:45 a v 17:45. Odvysílané díly si můžete poslechnout v našem archivu.

Bývalý kostel svatého Michala, který dal Michalské ulici jméno
Spustit audio