Seznamte se s profesemi a zákulisím Divadla Spejbla a Hurvínka

Pražská éra Divadla Spejbla a Hurvínka se začala psát po druhé světové válce. Slavná loutková scéna hraje v naší metropoli už 70 let. Začala na Vinohradech v Římské ulici, kde bychom ji našli až do 90. let. Od roku 1995 působí v Dejvicích v prostorách bývalého kina Svornost, tady má potřebné zázemí pro soubor i kvalitní prostředí pro publikum. Někdejší kino prošlo přestavbou.

„V sále vznikla velká elevace, aby děti dobře viděly i přes dospělé. Je k dispozici bezbariérový vstup a velký výtah pro vozíčkáře. Dokonce jsme tu udělali muzeum, kam jsme umístili stovky archivních loutek,“ přibližuje některé možnosti a prostory dejvického Divadla Spejbla a Hurvínka jeho ředitelka Helena Štáchová.

Přicházíme na místo, kam diváci nemají běžně přístup. Na jevišti nás vítá inspicient a loutkoherec René Hájek. „Inspicient pomáhá režisérovi při zkouškách, zajišťuje jejich průběh. A když je představení hotové, organizuje jeho chod,“ říká René Hájek a ukazuje nám své stanoviště v levém portálu.

Nad malým stolkem je monitor, na kterém inspicient vidí sál i předsálí a další prostory divadla a ve správný čas nechá zaznít zvuk gongu. „A přes tato tlačítka se domlouvám se zákulisím. Před představením pozvu loutkovodiče a herce na svá místa,“ vysvětluje René Hájek.

Práce loutkoherce se občas podobá akrobacii

Nad postavenou dekorací se tyčí lávka, odkud loutkoherci vodí loutky a zároveň jsou tu skryti před zraky malých diváků. „Máme pět typů vodičských konstrukcí, tedy můstků, na kterých hrajeme,“ říká umělecký šéf souboru Martin Klásek a na scéně nám ukazuje právě používanou železnou konstrukci. Lávka se nachází 180 centimetrů nad podlahou jeviště.

Loutkoherec Michal Barták na lávce nad jevištěm|foto: Jan Zítka

Loutkoherci si musí dobře nazkoušet práci na můstku, aby při představení všechno klaplo. „Třeba když se loutky minou na scéně, musíme se my minout na lávce,“ vysvětluje loutkoherec Michal Barták.

Hurvínek má několik podob

Divadlo Spejbla a Hurvínka je marionetové divadlo, ale občas můžeme na jevišti vidět i jiné typy loutek. „Hrajeme také s javajkami nebo s maňásky. Samotný Hurvínek existuje v různých podobách,“ říká loutkoherec a upřesňuje, že někdy se používá technika černého divadla.

Na repertoáru jsou představení s oddělenou interpretací, kdy loutkoherec skrytý na lávce marionetu vodí a někdo jiný jí propůjčuje svůj hlas. V programu divadla ale najdeme i inscenace, ve kterých „mluviče“ uvidíme přímo na jevišti s loutkou v ruce. „Tuto spojenou interpretaci používáme hlavně při večerních představeních pro dospělé,“ dodává Martin Klásek.

Nejen o tom byla řeč v seriálu Prahou křížem krážem. V něm jsme vás v týdnu od 25. do 31. května pozvali do zákulisí Divadla Spejbla a Hurvínka. Reportáže si můžete připomenout v našem iRadiu.