Slavné domy Nového Města. Kde bydlel Palacký a jak vznikl název Faustův dům?

Většinou byly postaveny jako sídla šlechticů. Řeč je o pražských palácích. U sedmi z nich jsme se zastavili na Novém Městě s Jaroslavou Novákovou z Prague City Tourism.

Dozvěděli jsme se třeba, co bylo inspirací pro pojmenování Faustův dům, kde žil František Palacký i jeho zeť František Ladislav Rieger nebo že palác U Hybernů vlastně není palácem v pravém slova smyslu. Mluvili jsme hlavně o lidech a zajímavých událostech spojených s některými slavnými domy Nového Města pražského. Ohlédli jsme se za příběhy sedmi paláců.

Palác Adria zaujme zdobností i příjemnou pasáží

Pozornost kolemjdoucích určitě umí upoutat rozsáhlý palác Adria na rohu Jungmannovy ulice a Národní třídy. „Je to jeden z čistých příkladů stavby českého slohu, kterým rondokubismus je,“ říká historička Jaroslava Nováková. Dům zdobí také řada soch. Naše průvodkyně ukazuje na průčelí v Jungmannově ulici. „Nad vstupem do pasáže je socha námořníka, který symbolizuje město Terst. A na druhé straně vidíme ženskou postavu. Ta má symbolizovat Prahu a u nohou jí stojí Prašná brána.“

Jak vysvětluje Jaroslava Nováková, budovu nechala postavit v první polovině dvacátých let italská pojišťovací společnost právě z Terstu. K atmosféře paláce patří také kavárna ve druhém patře a pasáž s obchody. Z chodníku vstupujeme právě do pasáže a přicházíme ke vchodu do Divadla Bez zábradlí. Sem se kdysi chodilo do kina, které bylo později přebudováno na divadelní prostor pro Laternu magiku. Po ní tu mělo v 60. letech scénu Divadlo za branou spojené s režisérem Otomarem Krejčou, herci Janem Třískou, Marií Tomášovou a dalšími osobnostmi českého divadla.

Čtěte také

Žil tu děkan lékařské fakulty i Palacký

Pokud se budete procházet Palackého ulicí nedaleko Václavského náměstí, zastavte se na chvíli u MacNevenova paláce. Jeho dnešní podoba pochází z 18. století. „Baron MacNeven, který palác zdědil, nechal tento dům stavebně upravit pro své potřeby,“ říká historička Jaroslava Nováková a na adresu šlechtice dodává: „Šlo o lékaře, přednášel na lékařské fakultě a později byl i jejím děkanem.“

To, že v MacNevenově paláci žil v 19. století František Palacký, napovídá název ulice, ale i busta na domě samotném. „On se stal manželem Terezie Měchurové, dcery známého pražského advokáta, který dům vlastnil.“ Později podobně spojil svůj život s tímto pražským palácem i František Ladislav Rieger, když se stal zetěm Palackého. Byt, kde oba žili a působili, můžete navštívit od května do října po předchozí objednávce. Památník Palackého a Riegera je jednou z expozic Národního muzea. „V tomto bytě se scházela tehdejší intelektuální špička pražské společnosti. Pořádal se tu jeden ze slavných salonů,“ uvádí Jaroslava Nováková.

Ve Faustově domě bydlel i Edward Kelley

V krátkém seriálu jsme se také zastavili u Mladotovského paláce na Karlově náměstí. Pojmenování Faustův dům si zřejmě vysloužil díky svým obyvatelům: alchymistovi Edwardu Kelleymu a později Ferdinandu Antonínovi Mladotovi ze Solopysk, který tu prý dělal hlučné chemické pokusy. A to možná vyvolalo dojem, že se za zdmi něco nekalého děje.

Petschkův palác, který dnes slouží Ministerstvu průmyslu a obchodu, nechal ve dvacátých letech postavit Julius Petschek jako bankovní budovu. „Byla vynikajícně technicky vybavena,“ připomíná historička. „Budova měla různé vymoženosti jako teplovzdušné topení, větrání s klimatizací nebo potrubní poštu.“ Na Novém Městě jsme se zastavili také u Kounického paláce v Panské ulici a paláce Žofín na Slovanském ostrově. Seriál Prahou křížem krážem o těchto slavných domech si můžete poslechnout v našem archivu.

Busta Palackého na MacNevenově paláci na Novém Městě
autor: Jan Zítka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.