Strašidla na Josefově

Také po Josefově, bývalém židovském městě, se můžete toulat ve stopách pražských pověstí. Kdo by neznal hromotluka z hlíny, Golema. Ale uslyšíte tu vyprávět i o historických postavách, rabi Löwovi, rabínu Landauovi a dalších. Třeba historku o tom, jak druhý jmenovaný rozsoudil, kdo ze dvou mužů je pán a kdo kočí. Když za pána se vydávali oba.

V Praze žil rabín z Polska jménem Landau a bylo o něm známo, že je velice moudrý. Snad proto právě za ním přijeli dva polští muži na velikém žebřiňáku plném sudů vín. Oba podmračeni vstoupili k rabímu a jeden hned spustil: „Rabi, stala se mi strašlivá křivda. Jsem obchodník vínem a jel jsem tady s mým kočím z Varšavy s vínem do Prahy. Večer jdu spát a dám si váček s penězi pod hlavu. Ráno vstanu a váček nikde. I ptám se jemně kočího, zdali nikoho neviděl, ale on mi začne spílat do lhářů a kočích. Že prý to svět neviděl, aby kočí měl tolik peněz a aby je měl ve váčku. A ať prý vsednu na kozlík a věnuju se dál své práci," vypráví Filip Jan Zvolský z Muzea pražských pověstí a strašidel:

Golem, tohoto konkrétně najdete ve Werichově

Rabi pokynul muži, aby nechal mluvit též druhého. Ten ale spustil navlas stejnou historku. „Ráno mě probudí můj kočí a škrtí mne, kde že má zlato. Ale už někdy viděli, rabi, aby kočí měl nějaké peníze? Vše, co mu vyplatím, on hned sprostě propije. A pak se na mě obořuje, že je můj pán a já jeho kočí. Pomatenec je to a já jej mám sto chutí vyhodit na ulici, jen kdybych sám dokázal žebřiňák uřídit. V životě jsem však opratě v rukou nedržel."

Rabi uvažoval, co s případem, kde slovo stálo proti slovu. Nakonec Landau povolal oba muže na druhý den k sobě. Oba se dostavili na vteřinu přesně, zato rabi na sebe nechal dlouho čekat. Hodiny ubíhaly a muži nervózně popocházeli po místnosti. Rabi však na ně nezapomněl. Byl na místě včas, jen schován za dveřmi a špehýrkou oba pozoroval. Když už jejich nervozita dostoupila vrcholu, otevřel prudce dveře a zvolal: „První vstoupí kočí!" Skutečný kočí vztekle nakročil ke dveřím a rabi rovnou natáhl ruku pro měšec. „Z něj mu pak skutečný obchodník vyplatil něco zlaťáků pro chudé pražského židovského města a vše bylo tak, jak má být,“ dodává Filip Jan Zvolský, autor knihy Tajemství pražských půlnocí.

Škrtící židovka
Spustit audio