Tři pštrosi a historický kandelábr, to je Dražického náměstí
Dražického náměstí najdete vpravo za Karlovým mostem. Až se budete blížit k Malostranské mostecké věži, za domem U Tří pštrosů, zahněte doprava a jste tam. Náměstí dominuje kandelábr z 19. století. Nepřehlédnete ani výše zmíněný dům, ve kterém prý majitel proklel svou marnotratnou manželku.
Od 17. století se prostor náměstí nazýval Uhelniště, býval tu trh s dřevěným uhlím. Od roku 1887 nese jméno po významném pražském biskupovi Janu IV. z Dražic (1301 - 1343). V jeho době byl přestavěn rozlehlý biskupský dvůr zasahující až do těchto míst.
A uprostřed náměstí stojí významná technická památka. Kandelábr. V Praze bylo v roce 1882 umístěno několik desítek stožárů veřejného osvětlení, takzvaných kandelábrů. 16 osmiramenných, 11 čtyřramenných a 55 tříramenných. Do dnešních dnů se dochovaly pouze dva osmiramenné, na Hradčanském náměstí a v Loretánské ulici, a jeden čtyřramenný, právě na Dražického náměstí. Je dílem sochaře Eduarda Veselého a architekta Aleše Linsbauera. Vyroben byl v Komárovských železárnách. Kdysi světlo v kandelábrech rozžínal lampář. Párkrát do roka to dělá i v současnosti.
Dům U Tří pštrosů je renesanční stavba, která vznikla ve dvou etapách během 16. století. Ve stoletích následujících byla přestavěna a upravena. Zbytky malované fasády od Daniela Alexia z Květné pocházejí z počátku 17. století. Tři pštrosi zde vyobrazení nejsou klasickým domovním znamením, ale spíš reklamním štítem. Majitel Jan Fux byl totiž profesí pernař, zhotovoval ozdoby z peří cizokrajných ptáků. A prý měl marnotratnou manželku. Když měla dost šperků a drahých šatů, projevila přání vlastnit pštrosa. Pak chtěla i druhého a zanedlouho třetího. To už manžela rozzlobilo a prohlásil: Kéž by ses tím třetím pštrosem stala sama! A ráno po domě běhali tři pštrosi...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
