Ztraťte se v zákoutích pražských pasáží

31. červenec 2017

Kdysi se dalo projít téměř celým Václavským náměstím pod střechami domů. Tak hustá byla síť pasáží, které propojovaly jednotlivé paláce. V době největšího rozmachu, tedy od počátku 20. století do vypuknutí druhé světové války, Praha čítala čtyři desítky pasáží. Dnes jsou mnohé z nich neprůchodné, anebo byly novými majiteli domů úplně zrušeny.

Hlavní důvod výstavby průchodů byl komerční. Pasáže plnily obchody, ale také divadla, kina, kabarety. Neodmyslitelně sem patřily kavárny, po kterých dnes zůstaly někde jen prázdná místa. Jako například v pasáži Alfa v paláci U Stýblů, kterému dominovala velkolepá kavárna Boullevard. Kino Alfa zase bylo, s kapacitou 1100 sedadel, největším v Praze. Prostory významné konstruktivistické stavby 30. let 20. století od architekta Ludvíka Kysely dnes zejí prázdnotou.

Adria

V mnohem lepším stavu je pasáž paláce Adria v Jungmannově ulici, postaveného v rondokubistickém stylu italskou pojišťovnou Riunione. „Pasáž původně měla prostupovat z Jungmannovy ulice až do Charvátovy přes sousední palác Porgésů z Portheimu, byla tedy plánována jako velkorysá paralelní krytá promenáda k Národní třídě,“ vysvětluje Michaela Brožová, proděkanka Fakulty architektury ČVUT a spoluautorka publikací o pražských pasážích. Z plánů nakonec sešlo, dnes je na místě zamýšleného propojení vchod do Divadla Bez Zábradlí. Pasáž se ale chlubí krásně vypracovanou fasádou a hodinami s bronzovým zvěrokruhem.

Pasáž Adria, Národní třída

Světozor

„Trochu netypická je pasáž Světozor, která nepatří k žádnému paláci, ale částečně navazuje na budovu České banky. Jinak je postavena jako samostatný spojující objekt mezi Františkánskou zahradou a Vodičkovou ulicí,“ představuje Michaela Brožová oblíbený průchod, postavený až v roce 1947 s typickým mozaikovitým logem firmy Tesla. Světozor je také neodmyslitelně spjatý se stejnojmenným kinem a cukrárnou.

Lucerna

Lucerna a její výzdoba

Stačí přejit Vodičkovu ulici a ocitáme se v nejstarší a největší pasáži Lucerna. „Palác Lucerna je završením díla stavitele Václava Havla, dědečka někdejšího prezidenta. Lucerna se stavěla v několika etapách v letech 1907 – 1920. Havel financoval celou stavbu výhradně z vlastních prostředků, což byl na svou dobu enormní počin,“ zdůrazňuje Brožová.

S kinem, kavárnou a největším hudebním sálem v Praze se Lucerna stala středobodem kulturního dění hlavního města. S připojenými pasážemi Rokoko a U Nováků je zároveň nejspletitějším labyrintem pražských pasáží.

Poslechněte si všechny díly pořadu Prahou křížem krážem o pražských pasážích v našem archivu.

Palác Koruna na Václavském náměstí
Spustit audio