Krušné hory

Už tím, že není tak - jak říkají odborníci - průhledné, jak vypadá. Když se řekne, že je něco krušné, drtivá většina Čechů ví, že to je "perné, lopotné, trudné, tvrdé, trpké, skličující". To jsem četl z hesla krušný ve Slovníku spisovného jazyka českého. Nedá moc práce vyspekulovat, proč se asi Krušné hory jmenují, jak se jmenují. Nepochybně tam bývalo krušno. Žít v horách bývalo a koneckonců dosud je těžké, perné, lopotné, tvrdé a často skličující... Vypadá to hezky, ale tento výklad původu pojmenování Krušných hor z přídavného jména krušný ve významu, který dobře známe, není správný. Jazyková souvislost tu sice je, ale je o dost složitější. Než si ji objasníme, vyjmenujme si starší pojmenování dnešních Krušných hor.

Nejstarší doložené jméno tohoto pohoří je francké a zní Fergunna, což znamenalo horstvo. Sasové někdy kolem roku 1000 používali název Mirihwidu, tedy temný les. Češi tyto hory ve 12. století znali jako Vyšehory, Kosmas jim stejně jako Šumavě latinsky říkal Silva, tedy Les. Když se zjistilo, že toto pohoří je poměrně bohaté na rudy, vžil se německý Erzgebirge, Rudné pohoří, což se do češtiny překládalo jako Rudohoří. A skutečnost, že v těchto horách se skrývá významné nerostné bohatství, jim dalo i dnes užívaný název Krušné hory. Ano, staročeské slovo krušec, které stálo u kolébky pojmenování Krušné hory, znamenalo "hrouda nerostu, rudný kámen". Výrazy krušec, kruch a třeba kroch vznikly ze slovesa krušit, které původně znamenalo drtit, rozmačkávat. Krušec byl odlomený kousek rudy, kruch byl odlomený kousek soli určený k lízání zvěři, do příbuzenstva patří i krušina jako odlomený kus chleba a také krušina jako keř, který má křehké, lámavé dřevo. Ale říkal jsem, že přece jen existuje jistá jazyková souvislost mezi Krušnými, tedy vlastně rudnými, horami a dnešním významem slova krušný, z něhož je ještě běžnější výraz zkroušený. Je to takhle: původní krušit znamenající drtit, rozmačkávat něco konkrétního, třeba rudu, později rozšířilo svůj význam i na drcení abstraktní i na drcení životem, osudem, těžkou prací. A ještě později byl původní význam slov krušit a krušný zapomenut a zůstal jen ten druhotný, abstraktní.