ČTVERÁK

8. březen 2004

Slovník spisovného jazyka českého říká, že čtverák je za prvé "ten, kdo rád čtveračí," tedy "taškář, šibal, šprýmař, šelma, filuta, ferina" a za druhé uvádí významy darebák a tulák. Dnes slovo čtverák používáme výhradně v onom prvním řekněme laskavém významu. Říct o někom, že je čtverák, je sice trochu z módy vyšlá, ale přece jen pochvala. Přičemž však původní význam tohoto slova byl ten ve slovníku uvedený jako druhý, čtverák byla ještě v době vydání Jungmannova slovníku, tedy na počátku 19. století, jednoznačná nadávka.

Ale ani za Jungmanna se nevědělo úplně přesně, jak tahle nadávka vznikla. Především, co ve slově čtverák vlastně pohledává číslovka čtyři. Etymologové vymýšleli a dosud vymýšlejí na toto téma nejrůznější teorie, ale žádnou z nich dosud nikdo neoznačil za jedinou platnou.Shrňme si je.

Nejčastěji uváděná hypotéza říká, že čtveráci se začalo říkat vášnivým a pak možná také falešným hráčům karet, a to proto, že v kartách jsou vždy čtyři barvy. Velmi podobná teorie mluví o hráčích kostek; kostky souvisejí s číslovkou čtyři tím, že jsou čtyřhranné. Někteří autoři ale říkají, že čtverák byl člověk, který ovládal čtyři takříkajíc umění: pít, jíst, hrát a spát, jiní tuto teorii opravují v tom smyslu, že nešlo o nějaké čtyři konkrétní činnosti, že se tak říkalo lidem, kteří jakoby uměli všechno, a číslovka čtyři, že tu sloužila jako symbolické vyjádření velkého množství. Z úplně jiné oblasti je teorie, kterou uvedl lingvista František Jilek-Oberpfalcer. Ten říkal, že slovo čtverák jako lump vzniklo z toho, že ve středověkých mystériích čerti chodili vždy po čtyřech. Jiný lingvista Václav Flajšhas zase navrhoval možnost, že čtverák se původně říkalo udavačům, ti prý dostávali čtvrtinu z majetku, který byl konfiskován na základě jejich udání. Poslední teorie pak mluví o souvislosti čtveráků s takzvaným čtvrtým stavem. Oficiální stavy bývaly tři, ve Francii například duchovenstvo. šlechta a města a čtvrtým stavem se často nazývali ti ostatní, tedy chudá část společnosti. Čtvrtým stavem, tedy jako čtveráky, sami sebe například označovali příslušníci pražské chudiny, kteří se účastnili bouří na počátku 17. století, za vlády Rudolfa II.

Na závěr dodám, že v češtině je ještě jeden výraz, který zjevně obsahuje číslovku a ani v tomto případě se neví proč. Je to sloveso trojčit, které znamená chovat se nerozumně, bláznit, vyvádět, třeštit. Jedni říkají, že sloveso vzniklo od pojmenování troják, kterým se říkalo těm, kdo pili trojí druh alkoholických nápojů, pivo, víno a kořalku. Další ale tvrdí, že tu o žádnou číslovku nejde, že sloveso trojčit vzniklo zkomolením slovesa rojčit, které znamenalo chovat se podobně jako včelí roj.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.