Sardinky a sardele
Konec roku je u nás časem jídla, a tak je aktuální popovídat si o pojmenováních, která souvisejí s jídlem či s potravinami. Dnes jsem si vybral dvě obvyklé součásti silvestrovských chlebíčků, totiž sardinku a sardelovou pastu.
Slovo sardinka má dva významy. Jednak je to pojmenování konkrétní drobné sleďovité mořské rybky, která je hromadně lovena, jednak se tak obecně říká těmto, ale také jim podobným rybičkám, sterilizovaným v oleji nebo v marinádě. Sardel pak je něco jiného než sardinka. Slovem sardel se také pojmenovává sleďovitá mořská rybka, ale jiná. Zatímco sardinka je rodu Sardina, sardel je rodu Engraulis a její další jméno je ančovička, v některých knihách se píše anšovka. Také výraz sardel slouží jako obecné pojmenování, sardele jsou rybky - a nemusí to být jen sardele - naložené v soli, z těchto sardelí se pak dělá sardelová pasta. Kuriózní určitě je, že přestože slovo sardinka vypadá jako zdrobnělina od sardel, sardele jsou menší rybky než sardinky. Pojmenování obou druhů ryb a obou typů naložených rybiček pochází od jména ostrova Sardinie ve Středozemním moři, kde se tyto rybky lovily. Pokud jde o původ pojmenování ostrova, existují dvě teorie. Jedna tvrdí, že ostrov kdysi obýval iberský kmen Sardů, kteří jsou zaznamenáni na egyptských klínopisných tabulkách už 14 století před Kristem. Podle druhé teorie jde o staré semitské slovo sarad, které znamená chodidlo. Ostrov totiž má tvar chodidla, což se odrazilo i v jeho řeckých názvech Ichnusa, tedy stopa, a Sandaliotis, tedy sandálový.
Nakonec si ještě řekněme, že zmíněné jiné pojmenování sardelí slovem ančovičky prý snad pochází z baskičtiny, což je jazyk vskutku výjimečný. Jako jediný v západní Evropě totiž není indoevropský.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
