Prý
Minulý týden jsem se zájmem sledoval chat České televize, diskusi s moderátorkou Marcelou Augustovou a jazykovým poradcem Petrem Vybíralem. Doporučuji všem, hlavně vášnivým bojovníkům proti takzvané hovorové češtině, podívat se na něj na internet. V jednu chvíli se tam, pro mnohé jistě překvapivě, říkalo, že dnešní podoba slov brýle a prý vlastně není správná, že ve staré češtině bylo správné, chcete-li spisovné, brejle a prej. Dodám, že také slovo zítra původně, a tedy vlastně správně, znělo zejtra.
Na brejle a zejtra dojde možná někdy později, teď bych si rád popovídal o výrazu prej, který moderní čeština používá ve vlastně hyperkorektní podobě prý. Dnes má tohle slůvko, přesně řečeno částice tři významy. Slovník spisovného jazyka českého píše, že prý za prvé "naznačuje, že jde sdělení přejaté z neurčitého pramene, zpravidla nezaručeného nebo podceňovaného". Za druhé, že se prý používá, když něco reprodukujeme s pochybností či ironií a za třetí, že prý uvádí cizí přímou řeč. K prvnímu významu slovník uvádí příklad "prý je to hodný chlapec," ke druhému "prý o tom nic nevěděla" a ke třetímu "Ptali jsme se, nebude-li jim to vadit. Prý ne."
Slůvko prý tedy vzniklo jakýmsi omylem, odborníci říkají zvratnou analogií, z původního prej, které ještě před tím zněl praj, a to byla zkrácenina ze spojení oni prají, neboli oni praví čili říkají. Částice prý je tedy blízce příbuzná se slovesem pravit ve významu říkat, vyslovovat. A tím patří do skutečně mimořádně rozsáhlé rodiny českých slov, jejímž základem je slovo pravý. Ano pravý, tedy správný, nefalšovaný a pak také opačný než levý. Do té velké skupiny patří mimo jiné slova pravda, spravedlnost, právo a také spravovat, úprava, napravit, souprava, zpravodaj, dokonce i doprava, výprava a výpravčí... O této rodině by se dala napsat celá kniha a přiznám se, že docela rád bych ji napsal, kdybych na to měl čas. Tady a teď však musím říct, jak sloveso pravit, z něhož vznikla částice prý, souvisí s výrazem pravý. Tak, že původní význam slovesa pravit byl říkat něco, co odpovídá skutečnost, tedy říkat pravdu či uvádět něco na správnou, na pravou míru.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
