Nešť

31. květen 2005

Posluchačka ing. Edita Fikerová se mě stručně zeptala, jestli jsem už někdy vysvětloval, co je to vem to nešť, a dodala, že má na mysli "ten nešť". Nevysvětloval, díky dotazu naší posluchačky se o to pokusím dnes, a ta odpověď bude mnohem obšírnější než otázka.

Abychom si ozřejmili význam a původ slovního spojení vem to nešť, eventuálně vzal to nešť, musíme si říct, že podivuhodné slůvko nešť se objevuje nejen ve zmíněném slovním spojení, ale i ve větách jako: "zpozdil se, ale nešť, dožene to" či "ale nešť, nevadí". V těchto větách má slůvko nešť význam to je jedno, to nevadí. Zpozdil se, ale to nevadí, dožene to. Výraz nešť tu vyjadřuje lhostejnost. Podobně můžeme vyjádřit lhostejnost i slůvkem nechť, slovník uvádí příklad: "Čeká tě velká práce." "Nechť čeká." Jinak řečeno, mě je lhostejné, že práce čeká, je mi to jedno. Slůvka, přesněji řečeno spojky a částice, nechť a nešť jsou blízce příbuzná, nešť vzniklo z nechť jako jakési zesílení. Mezi nechť a nešť asi byla ve staré češtině částice nechžť se zesilujícími ž a ť. Ovšem už nechť bylo zesílení, vzniklo totiž z rozkazovacího způsobu slovesa nechat, tedy z tvaru nech přidáním zesilovacího ť. Souvislost mezi slovesem nechat a částicemi nechť a nešť si uvědomíme, když se vrátíme k větě "Čeká tě velká práce. Nechť čeká." Stejný smysl bude mít, když místo "nechť čeká" řeknu "nechám ji čekat". Takže předkem slůvek nechť a nešť je sloveso nechat ve významu přestat se o něco starat. O slovese nechat povím jen to, že patrně pochází z indoevropského kořene skei- ve významu usilovat.

Michal Novotný

A vrátím se ke slovnímu spojení vem to nešť, kterým jsme začali. Řekl jsem, že nešť vyjadřuje lhostejnost. Takže když řekneme vem to nešť, říkáme, že je nám jedno, co se s tím předmětem, s tou osobou, s tou myšlenkou stane, jestli třeba zmizí. Ze slovního spojení vem to nešť později vzniklo podobné slovní spojení vzal to nešť, které už konstatuje to zmizení, které nám bylo lhostejné. V tomto spojení ale částice nešť vypadá jako podstatné jméno, jakoby nešť byl kdosi konkrétní, kdo nám něco konkrétního vzal. A z toho vznikl nový význam slovního spojení vzal to nešť - začalo se užívat místo vzal to čert. Nepochybně proto, že naši předkové neradi vyslovovali jaksi pravá jména nadpřirozených bytostí a nebezpečných zvířat. Místo čert řekli nešť a doufali, že tomu čert nebude rozumět a nepřijde si pro ně. Tabuové slůvko nešť tu už po všech peripetiích významově nemá nic společného s částicí nechť vyjadřující lhostejnost ani se slovesem nechat, z něhož částice vznikla.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.