Hafo
Posluchačky, které se podepisují jako "děvčata z FÚ", poté, co vyslechly výklad o původu slovního spojení basama s fousama, do kterého jsem se pustil na jejich podnět, mě zahrnuly dlouhým výčtem různých zajímavých slovních spojení a také slov. Pro dnešní povídání jsem z nich vybral pozoruhodné slovo hafo, které použily ve větě: "Přišlo k nám hafo lidí."
Možná jste už tohle slovo také slyšeli a nevíte, co přesně znamená. Ani se nenamáhejte hledat ho v jazykových příručkách, není v žádné, ani v nejnovějším vydání Slovníku spisovné češtiny, není ani v publikacích Nová slova v češtině či Co ve slovnících nenajdete, není v Pravidlech, není v Akademickém slovníku cizích slov. Všechno, co o něm dnes řeknu, jsem načerpal z jediného pramene, z článku v posledním loňském čísle časopisu Naše řeč, který napsal lingvista Martin Prošek. Pokud jde o význam slova, které je, jak píše, velmi frekventované a populární v jazyce mládeže, autor článku konstatuje, že základním významem je "obvykle vyjádření většího množství nebo až přebytku něčeho". Nemusí jít jen o konkrétní věci; může k nám přijít hafo lidí, ale můžeme také mít hafo starostí. Slůvko hafo může nahrazovat výrazy mnoho, hodně, spousta a také příliš mnoho, nadbytek, přebytek. Martin Prošek se také pokusil o zjištění původu tohoto slova a došel k závěru, že velmi podobná, hláskově i významově, jsou nářeční slova hafol, hafel, dále hafek a hafalec, která mají význam chomáč, trs ovoce a velké množství ovoce. První z nich je uvedené v Machkově slovníku, další pak Českém jazykovém atlase. Všechna ta slova se užívala na Moravě, velmi zhruba řečeno západní. Pokud jde o původ, podle Machka slovo hafol vzniklo z německého rovněž nářečního Hanfell, které je z Handvoll, hrst. Další zmíněná slova a z nich vzniklé dnešní hafo mají skoro jistě stejný původ.
Takže s hafo se to nejspíš má velmi podobně jako s přehršlí, jak jsem tady už o ní mluvil. V obou případech šlo nejprve o hrst, tedy malé množství, což se pak změnilo na opak, na množství velké.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
