BACHA

30. září 2002

Slovo bacha ve významu pozor, především ve spojení dát si bacha, používáme asi všichni. A nikdo z nás si asi nemyslí, že jde o slovo spisovné, v oficiálním projevu bychom ho asi nepoužili. Což je pravděpodobně proto, že jaksi podvědomě cítíme, že jde o původem slovo německé, a taková slova se do spisovné češtiny nerada pouštějí. Je to tak, slovní spojení dát si bacha opravdu pochází z němčiny, s podobným českými slovy bachor, báchorka či bachratý nemá nic společného.

Nemá nic společného ani s příjmením rakouského ministerského předsedy Alexandra Bacha, který byl v letech 1849 až 1859 představitelem velmi nepříjemného režimu, o němž jsme se ve škole všichni učili jako o bachovském absolutismu. Ti, kdo teorii o souvislosti spojení dát si bacha s rakouským politikem vyznávají - a mezi neodborníky takoví opravdu jsou -, vycházejí ze řetězu Bach - bachař - bacha. Příbuznost mezi slovy bachař, tedy dozorce ve vězení, a spojení dát si bacha opravdu existuje, ale s Bachem, ani s Alexandrem, ani případně snad s Johannem Sebastiánem, tím hudebním skladatelem, to nemá nic společného. Tato příjmení patrně vznikla z nějakého křestního jména začínajícího na Ba-, například ze jména Bartoloměj. Pořád mluvím o tom, z čeho spojení dát si bacha a podstatné jméno bachař nepocházejí, ale dosud jsem neřekl, z čeho pocházejí, kromě toho, že jejich původ je nepochybně německý. Ze dvou teorií na původ našich slov začnou tou dnes méně přijímanou. Ta říká, že české bacha je z německého die Wache, tedy stráž. To přešlo do češtiny, hlavně té vojenské, v podobě vacha. Čeští vojáci v rakousko-uherské, ale jak mohu osobně dosvědčit i v té československé socialistické, běžně říkali, že jdou na vachu nebo že stojí vachu. Že v češtině je možná změna německého w na b, dokazuje i německý Wurst změněný na českého buřta. Na stráži, na vaše, na baše, se musí dávat pozor, tedy bacha, to je evidentní. Stejně jako je evidentní, že jak německý Wachmann, tedy strážný, tak český bachař jsou od toho, aby dávali pozor, tedy bacha. Ostatně druhý, nepříliš známý, ale ve slovnících uváděný význam slova bachař je ?pomocník lupiče dávající pozor při loupeži?. Zastánci této teorie jen nevědí, zda slovo bachař vzniklo z úsloví dát si bacha nebo to bylo naopak a dřív byl bachař a teprve pak úsloví. Řekl jsem, že teorie o původu slova bacha z německého Wache, stráž, je méně přijímaná. Dnes se spíše soudí, že bacha vzniklo z německého Obacht genen, dávat pozor, které pochází z Acht, pozor. To známe ? a hlavně čeští vojáci sloužící v rakouské armádě znali ? z povelů Habacht a Gib acht, tedy pozor. Ty časté povely asi měly velký vliv na vznik a rozšíření výrazu bacha. Tedy pokud je pravdivá tato teorie.

Dotazy, připomínky a náměty mi můžete psát na novou e-mailovou adresu mnovotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.