Chátra

Pavel Eisner to ve své knížce Čeština poklepem a poslechem vysvětluje takto: "Přispěla k tomu jeho zvuková podoba, je to slovo velmi výrazivé. Závodí tou vlastností s chátrou, kdo z obou líp." Čímž plynule přecházíme k chátře, o níž jsem včera stačil říct jen to, že má podle Slovníku spisovného jazyka českého navlas stejný význam jako lůza, tedy "deklasované složky společnosti... hanlivě chudina; sebranka, chamraď, lůza, holota, sběř", a že je to slovo, které se vyskytuje jen v češtině a ve slovenštině. Úplně přesně je to tak, že jen v těchto dvou jazycích se vyskytuje sloveso chátrat a slova s ním příbuzná, mezi něž patří výrazy chatrný, zchátralý, zchátrat a také chátra. Toto slovo pochází ze staročeského "lid chaterný", které označovalo nejnižší sociální vrstvu, jíž se jinak také říkalo "lid neurozený". Původně tedy chátra nebyla nadávka. Jen pro pořádek dodám, že chatrný dnes znamená "nemající dostatečnou jakost, zpravidla pro stáří, opotřebováním", že chátrat pak je stávat se chatrným, vetchým. Zchátralé ovšem nemusí být jen věci, také člověk může zchátrat až se stane zchátralým.

Michal Novotný

Jak všechna tato slova vznikla, současná etymologie prostě neví. Dříve se spojovala s litevským katéti, vadnout, ale to dnešní odborníci odmítají, aniž však místo toho navrhují nějaké jiné vysvětlení původů těchto slov. Úplně určitě se ví, že slova chátrat, chatrný a chátra nesouvisejí s podobným a také jen v češtině se vyskytujícím slovem chatrč. I když chatrč bývá stavba chatrná. Na závěr ještě jednou ocitujme Pavla Eisnera. O výrazu chátra napsal: " Nízký pojem je tu vyjádřen dvěma slabikami se samohláskou jasnou a světlou. Odtud velká zvuková nosnost tohoto slova a zvukový protiklad k jeho významu; odtud zase jeho velká výrazivost."

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz