Holendr

Také v sousedním Holandsku by se mělo pít víc, než je jinde zvykem, a Holanďané, neboli po německu Holendři, příbuzní Vlámů, by také snad měli být typičtí opilci. Použil jsem podmiňovacího způsobu a slůvka snad, protože s holendrem, který se dostal do českého úsloví pije jako holendr, to není tak jasné jako s Vlámy a flámováním. Jsou autoři, kteří úsloví opravdu spojují s Holanďany a tvrdí, že to vzniklo v 19. století v souvislosti s tím, že tehdy Holanďané houfně jezdili do Čech, káceli zde bukové stromy, které potřebovali na stavbu svých lodí, a ve volných chvílích předváděli, jak se pije u nich doma. Buk, který se Holanďanům na stavbu lodí zvlášť hodil, rostl prý v černokosteleckých lesích u Prahy. Jenže holendr není jen německy Holanďan, ale také, jak se můžeme přesvědčit ve Slovníku spisovného jazyka českého, "stroj na mletí hadrů a jiné zpracování surovin při výrobě papíru," a také za druhé "stroj na loupání ječmene při výrobě krup". A právě s těmito stroji, původem z Holandska, část badatelů spojuje naše úsloví. Při výrobě papíru mletím hadrů se spotřebuje hodně vody, při samotné výrobě krup sice velké množství vody není zapotřebí, zato, jak psala lingvistka Marie Těšitelová v roce 1963, voda je zde nutná z nepřetržitému chlazení ložisek rychle se otáčejícího pískovcového kamene. Oba stroje, holendry, tedy potřebuji hodně takříkajíc pít.

Michal Novotný

Která z obou uvedených teorií je správná, nevím, jen mohu konstatovat, že na téma původu rčení pije jako holendr se popsalo tolik stránek jako pravděpodobně o žádném jiném v češtině existujícím rčení. V pondělí se ještě vrátím ke spojování nemírného pití s různými národy a také k Holanďanům, tentokrát ne k těm opilým, ale k bludným.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz