Hurikán
Včera jsem mluvil o spletité, až do antiky sahající historii pojmenování hlavního města amerického státu Louisina New Orleansu, které nedávno poničil hurikán Katrina. O jazykovém zákulisí výrazu hurikán jsem zde sice už před více než dvěma lety mluvil, ale proč to pro nové posluchače nezopakovat jinými slovy. Zvlášť když dodám něco, co jsem se dočetl až v poslední době.
Hurikán je tropický cyklón, který se vyskytuje obvykle od června do listopadu v oblasti Střední Ameriky, Karibského moře a jihovýchodního pobřeží USA. Jeho pojmenování je místní, pochází z jednoho jazyka karibských indiánů. Ten jazyk se jmenuje taino a jak jsem se dočetl v knížce Jiřího Marvana Brána jazykem otvíraná aneb O češtině světové, je to jazyk už vymřelý. Ačkoliv vymřelý... ne tak docela, protože nejen hurikán, ale i jiná z tohoto jazyka pocházející slova docela běžně žijí v současných jazycích, například i v češtině. Patří k nim třeba výraz savana, dále pojmenování rostliny juky, také slovo maizena, které známe jako obchodní název kukuřičné škrobové mouky, je z tohoto starobylého karibského jazyka, stejně jako supermódní výraz barbecue, kterým se dnes říká starému dobrému grilovaní a všemu, co k tomu patří. Ale zpět k hurikánu. Slovem hurakan karibští indiáni, kteří mluvili jazykem taino, označovali jednoho ze svých ďábelských duchů a podle něj ničivý vítr, který v těch oblastech ovšem není žádnou současnou novinkou.
Pozoruhodné je, že indiánské hurakan dalo vzniknout i dalším výrazům, které jsou spojené se silným větrem, a to slovům orkán a uragán. Což jsou všechno vlastně synonyma. Uragán je francouzská varianta přes španělštinu převzatého indiánského slova a výraz orkán je španělské huracan v holandštině změněné na orkaan, což do němčiny přešlo v podobě Orkan.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
