Ještě jednou hřebík

Když má někdo vlasy jako hřebíky, má je tvrdé a nepoddajné. Když sobě nebo někomu zatloukáme hřebík do rakve, znamená to, že si nebo tomu jinému krátíme život. Cigaretám se z tohoto důvodu a nepochybně také díky jejich tvaru říká hřebíky eventuálně hřebíčky do rakve. Slovo hřebík se vyskytuje i ve slovních spojeních vědět o každém hřebíku a prozkoumat to do posledního hřebíku - v těchto případech má hřebík význam "i to nejmenší, sebemenší maličkost". Slovní spojení pověsit něco na hřebík Slovník spisovného jazyka českého označuje za expresívní, citově zabarvené. Když totiž řekneme, že jsme učitelování pověsili na hřebík, není to stejné, jako bychom prostě oznámili, že jsme kvůli penězům změnili zaměstnání. Na hřebík ovšem můžeme pověsit nejen zaměstnání, ale i jinou činnost, kterou jsme se přestali zabývat, koníčka například. Když trefíme hřebík či hřebíček na hlavičku, něco jsme vystihli, uhodli, našli jsme správné řešení, dobře jsme zasáhli v nějaké složité situaci. Pokud něco nevisí na hřebíku, není to kdykoli dosažitelné. Stejné úsloví se užívá i o osobách, které nejsou k dispozici, když my si zrovna zamaneme. Hřebíky se vyskytují i ve slovním spojení popisujícím velký hlad - takový, že bychom spolykali i hřebíky. O neklidných lidech se dá říct, že jsou jako na hřebíkách, i když častěji se říká na jehlách či na trní. Kdo chodí jako na hřebíkách, chodí rozčileně, a když se před někým třese každý hřebík, je to jinými slovy známý zloděj.

Michal Novotný

Výčet zakončím rčením, které uvádí František Jílek-Oberfalcer ve své Vtipné češtině. Když je něco jako hřebík v oku a kopí v boku, je to krajně nemilé. Tolik o dlouhé řadě slovních spojení a úsloví, v nichž se vyskytuje české slovo hřebík.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz