Klima
Delší dobu tu už mluvím o počasí a zatím jsem se zaměřoval především na slova, která mají starý český původ. Mluvil jsem o výrazech počasí, staročesky počasie, podnebí, staročesky podnebie, a povětří, staročesky povětřie či povětřě. Dnes sice ještě zůstanu u počasí, ale obrátím svou pozornost k jednomu takzvanému cizímu slovu z této oblasti.
Podnebí se odborně řekne klima. Je to výraz řeckého původu, který se k nám dostal z němčiny, kam přišel z pozdní latiny. Původní řecké klíma je od klino, nakláním, takže jde o sklon. Etymologické slovníky se tak trochu liší v názoru, o jaký sklon jde a jak to souvisí s podnebím. Holubův a Lyerův slovník říká, že jde o sklon Země ke Slunci a slovník Rejzkův říká, že jde o sklon Země k pólům. Pokud ani jedné možnosti nerozumíte dokonale, jste na tom podobně jako já.
Už jsem tu říkal, že se slovem klima souvisejí významově podobná slova klimatický a klimatizace. Do příbuzenstva klimatu však patří i slova, do kterých bychom to s ohledem na jejich význam neřekli, totiž výrazy klimakterium a klinika. Obě dost složitým způsobem. Slovem klimakterium dnes označujeme takzvaný ženský přechod, vyhasínání menstruačního cyklu. Pojmenování je od řeckého klimakter, přechodný rok, takovým přechodným, nebezpečným rokem původně byl podle antických lékařů každý sedmý rok života. Slovo klimakter vlastně znamenalo stupeň žebříku, žebřík byl totiž klimax, což pocházelo od stejného klino, nakláním. A jakou že má souvislost žebřík s nakláněním? Žebřík je přece vždycky nakloněný. Podobně kuriózně jako klimakterium souvisí s nakláněním klinika. Klinika se jmenuje podle toho, že jsou tam lůžka, a lůžka se latinsky řeknou kliné, protože nemocniční lůžka a lehátka se dají naklánět, odborně se tomu myslím říká polohovat.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.