MANŽEL

Slova manžel a manželka, na tom se všichni etymologové shoduji, jsou vlastně zkomoleniny. Ve staročeštině ta slova zněla malžen a malženka a jejich dnešní podoba je výsledkem odborně řečeno přesmyku, záměny hlásek l a n. Ve slovenštině k onomu přesmyku došlo také, ale v polštině nikoli, takže tam mají slova malžonek a malžonka, což je bližší původnímu praslovanskému malžena. Slovo malžena by si laik jaksi od oka mohl vysvětlit třeba jako malá žena a nevěděl by, co to má společného s manželkou. Laik by se mýlil, ostatně jako obvykle, v etymologii neodborníci prakticky nemají šanci. Malžena není malá žena, ale duálový tvar znamenající muž a žena. Malžena jsou muž a žena dohromady, prostě manželé. Podobné hromadné označení existovalo i pro sourozence, pro bratra a sestru. Ve staroslověnštině znělo bratsestra a na rozdíl od výrazu malžena po něm v moderní češtině nezbyla žádná stopa.

Když etymologové pátrají hloub, je jim jasné, že druhá část slova malžena je žena, před první částí, před tím mal- jsou ale tak trochu na rozpacích. Nejde ovšem o zkrácení slova malý, jak jsem spekuloval. Podle některých je slovo malžena jakýmsi půlpřekladem starohornoněmecké složeniny malwip, tedy vdaná žena, přičemž wip, žena, naši předkové přeložili a první část nechali v původním znění. Jsou ale i jiné teorie, někteří v onom mal- vidí buď germánské man, nebo slovanské mož, což obojí znamená muž. Další soudí, že první část slova malžena souvisí se slovem mladý. Manželství přece lidé obvykle uzavírají v mladém věku. Všechny tyto teorie o vzniku slov malžen a malženka a z nich pocházejících dnešních výrazů manžel, manželka a manželství lze pokládat za možné.

A na závěr pro toho, kdo si při povídání o slovech manžel, manželka a manželství vzpomněl na slovní spojení manželský trojúhelník a zajímalo by ho, kdo to vymyslel. Prvně toto spojení užil Henrik Ibsen ve svém dramatu Heda Gablerová, které mělo premiéru v roce 1890.