Mrož, tuleň a lachtan

Jak vznikla pojmenování zmíněných ploutvonožců, je docela zajímavé. Nejméně barvité zákulisí má lachtan. Toto slovo Presl utvořil z ruského nářečního lachták nebo také lafták, které staří Rusové jako pojmenování velkého tuleně přejali snad od některého národa ze severovýchodní Sibiře. Tuleně Presl také vzal z ruštiny, tam se mu říká tjulen, což je snad z laponštiny. První Preslův nápad byl zkombinovat ruské pojmenování a naše slovo tele, protože tuleni se telatům podobají. Tím vzniklo pojmenování teleň. Později si ale Presl teleně rozmyslel a v práci Ssavectvo. Rukověť soustavná k poučení vlastnímu se vrátil ke skoro přesnému přepisu z ruštiny v podobě ťuleň. A proč my říkáme tvrdě tuleň? Protože na některých místech Ssavectva sazeči udělali chybu, zapomněli na háček a právě tato chybná znění Josef Jungmann pokládal za správná a uvedl je ve svém slovníku. A už to tak zůstalo.

Michal Novotný

Skoro stejná historie je s mrožem. Také toto pojmenování Presl přejal z ruštiny, a to nejprve v původní ruské podobě morž, což je z laponského zvukomalebného morší. Pak se ale ve zmíněné práci Ssavectvo... a tak dále... objevila podoba mrož. Eva Havlová, která o Preslových zoologických termínech psala v roce 1992 v Naší řeči, uvedla, že se to stalo "z ne zcela jasných důvodů", já myslím, že ani tentokrát nemůžeme vyloučit nějakou hloupou chybu, která z původního morže navěky v češtině udělala mrože.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz