Opilý Dán a bludný Holanďan

3. říjen 2005

Už jsem tu mluvil o Vlámech a o Holanďanech jako o opilcících, dnes přijdou na řadu Dánové a k nim i další národnosti. Ale vrátím se i k Holanďanům, tentokrát už ne v alkoholických souvislostech. Pokud jde o slovní spojení, která Slovník české frazeologie a idiomatiky uvádí v podobách vožralej, napařenej, zlitej jako Dán a pít jako Dán, neexistují k ním tak barvitá vysvětlení jako ke rčením, která dávají do souvislosti alkohol a Vlámy či Holanďany. Přesně řečeno neexistuje k nim žádné vysvětlení, přestože dnes jde myslím o rčení užívané častěji než předchozí dvě.

Jediné, co jsem se z knih dověděl, je, že Dánové se u nás do těchto souvislosti dostali až po druhé světové válce a že tu může jít o souvislost s Vlámy a Holanďany, protože Dánové jsou vlastně ze stejného koutu Evropy. Zajímavé určitě je, že všechna tři úsloví se, s jednou výjimkou, vyskytují jen v češtině, pouze Švédové říkají supa som en hollandäre, což znamená píje jako Holanďan. Jinak se sami Švédové vyskytují v německém přirovnání betrunken wie sieben Schweden, tedy opilý jako sedm Švédů. A ještě jeden národ figuruje jako opilecký - Francouzi říkají: pije jako Polák.

Michal Novotný

Ale dost alkoholu, slíbil jsem vrátit se ještě k Nizozemcům se slovním spojením bludný Holanďan. Toto pojmenování se užívá o lidech stále nespokojených, pořád hledajících své uplatnění, nestálých, bezradných. Bludný Holanďan se jmenuje opera Richarda Wagnera z roku 1843. Její titulní postava je námořník odsouzený za rouhání k věčnému bloudění po moři. Osvobodit ho může jen to, když mu podá ruku skutečně věrná žena. Bludného Holanďana Richard Wagner zpopularizoval, ale tato postava v legendách žila už dávno před ním, a nejen v legendách - ten horor, v němž se na moři objevuje a zase mizí záhadná loď, byl před Wagnerem mnohokrát zpracován umělecky.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.