SNOB

14. listopad 2002

Když o někom řekneme, že je snob, použili jsme nadávku nebo možná lépe řečeno: pohrdavé označení. Ačkoliv takový Jiří Suchý se snaží výraz snob rehabilitovat, když sám o sobě často říká, že je vlastně snob. Což je ovšem především výraz půvabného humoru páně Suchého. Povězme si ale, co to ten snob vlastně přesně je.

Slovník spisovného jazyka českého slovo snob vysvětluje takto: ?povrchní, nedovzdělaný obdivovatel všeho módního (hlavně v umění)?. Akademický slovník cizích slov má skoro stejnou formulaci, jen místo slůvka hlavně dává přednost výrazu zvláště. Snobové jsou zkrátka ti, kterým se libí takové filmy, knihy, obrazy, divadelní inscenace, které jsou právě v módě. Snobové nevědí, proč se jim to líbí, nemají vlastní názor, vlastně ani nelze říct, že snobům se něco opravdu líbí, snobové hlavně říkají, že se jim to a to líbí.

Jak slovo snob vzniklo, se neví. V různých knihách se na tohle téma můžeme dočíst několik teorií. Přesně řečeno, pokud vím, na původ slova snob existují celkem tři teorie. Všem je společné jen to, že čeština tento výraz převzala z angličtiny a že v angličtině slovo snob vzniklo.

Proberme si všechny zmíněné hypotézy jednu po druhé. Podle Českého etymologického slovníku Jana Rejzka, což je nejnovější příručka, a měla by tedy zachycovat poslední stav bádání, slovo snob v angličtině 18. století znamenalo švec. Jak staří angličtí ševci souvisejí s povrchními obdivovateli všeho módního v umění, Rejzek neříká. Jen dodává, cituji: "Další podrobnosti nejisté." V předchozím etymologickém slovníku, který se jmenuje Stručný etymologický slovník a jehož autoři byli Josef Holub a Stanislav Lyer, se říká, že slovo snob v angličtině znamená hloupý měšťák, chátra a žádné další podrobnosti se k tomu nedodávají.

Nejzajímavější teorie ? aspoň podle mého názoru ? se na téma původ snoba objevuje v knížce Čeština je jazyk vtipný našeho lingvisty a popularizátora Františka Jilka, který někdy používal i své původní jméno Oberpfalcer. Zde se říká, že ve staré Anglii se ve šlechtických kolejích připojovala ke jménům žáků, jejichž rodiče nebyli šlechtici, zkratka snob ?vzatá z latinského předložkového spojení sine nobilitate, bez urozenosti?. Aby bylo všechno jasné, musím dodat, co pan profesor Oberpfalzer nedodává, že totiž pro nešlechtice, pro neurozené lidí pohybující se ve šlechtickém prostředí bylo typické, že se snažili svým urozeným kolegům podobat, že se chovali, jako by byli stejně vzdělaní, stejně kultivovaní, stejně noblesní. Taková chtěná snaha ovšem vždycky a všude, nejen na starých anglických kolejích, dopadne trapně a směšně. Ano, snobi jsou trapní a směšní. Když nepočítáme pana Suchého; ten je tou výjimkou potvrzující pravidlo.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.