Tučňák
Včera jsem tu mluvil o Preslem vytvořených z ruštiny přejatých českých pojmenováních ploutvonožců, z nichž slova tuleň a mrož dostala svou dnešní podobu jakýmsi omylem, přepsáním, chybou. Presl chtěl abychom říkali a psali ťuleň a morš, což by bylo podobnější původním ruským od sibiřských národů přejatým slovům. Ale chyba se stala, byla přehlédnuta, další ji opsali a už to tak zůstalo. Také česká slova tučňák a plameňák, pojmenování pro nás exotických ptáků, vznikla podobně kuriózním způsobem.
Proč se tučňák jmenuje právě takhle, je evidentní, je takový kolébavě zavalitý, tučný. Ostatně jinak se tučňákům také říká pingvini a latinské pinguis znamená nejen úrodný, ale také tlustý a tučný. Jenže lingvista a diplomat Jiří Marvan, který od 60. do 90. let působil na několika amerických, evropských a australských univerzitách, to vidí jinak. Ve své pozoruhodné knize Brána jazykem otevíraná, aneb o češtině světové, kterou tímto doporučuju všem posluchačům této rubriky, Jiří Marvan uvádí, že o latinské pinguis tu nemusí jít, protože v angličtině je tento nelétavý pták penguin, s e, nikoliv s i a - cituji - "odtud vede zcela jiná stopa až k velšskému pen+gwyn hlava bílá, tedy nikoliv tučňák, ale bělohlávek". Na závěr tohoto překvapivého odhalení si však jazykovědec-světoběžník poctivě povzdechnul: "Až na to, že je černohlavý..."
Ani pojmenování plameňáka, vodního ptáka s dlouhýma nohama a dlouhým krkem, jehož až plamenně zářivě růžové zbarvení v zoologické zahradě spolehlivě připoutá pozornost návštěvníků, kupodivu ve skutečnosti vlastně se slovem plamen nesouvisí. Na plameňáky a plameny už ale dnes nemáme dost času, a tak to všechno probereme zítra.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
