Kamery na pracovišti? Ano, ale právo na soukromí má vždy přednost

12. březen 2015

Právo na soukromí zaměstance je nadřazené právu zaměstnavatele na ochranu jeho majetku, tak se dá ve stručnosti shrnout obsah rozhovoru s advokátem Jiřím Hartmannem o nastavení správných mantinelů pro to, co je zaměstnancovo právo, ale také povinnost vůči zaměstnavateli a naopak. Zákon mluví jasně, ale jak to tak bývá, praxe je většinou jiná.

Nový občanský zákoník ctí v obecné rovině právo na soukromí. Nikdo nesmí být sledován. Právo na soukromí člověka je na prvním místě ve všech ohledech lidského života, tedy i na pracovišti.

„Tady se dostáváme do dvojího zájmu. Jeden zájem je soukromí, integrita zaměstnance, a pak je tu zájem zaměstnavatele, který chce sledovat, jestli výrobní prostředky (počítač, telefon, služební vůz apod.) jsou zaměstnancem využívány k práci a v pracovní době v souladu s tím, k čemu mu byly svěřeny. A protože tomu tak většinou není, mají zaměstnavatelé tendence všude umísťovat kamery. Mít kontrolu. A ohánějí se právě tím svým právem mít možnost kontrolovat, zda jsou jejich výrobní prostředky používány pouze pro pracovní účely," vysvětluje doktor Hartmann.

O kamerách musíte být informováni

Umístí-li tedy zaměstnavatel kameru do společných prostor pro sledování svého majetku (ne lidí), tak o ní musí všichni zaměstnanci vědět.

Výjimku v umístění kamer pro sledování pracoviště tvoří například banky, výrobny cenin, tiskárny peněz, operační sály apod. Zde právo prostředků vítězí nad právem integrity člověka, ale opět se o kamerách musí vědět i mezi zaměstnanci. Může to být kompenzováno i různými benefity, což ale neplatí vždy a všude.

Jak je to s kontrolou počítače nebo telefonu?

„Všichni víme, že všechny elektronické stopy jsou dohledatelné, a také to, že služební počítače i služební telefony jsou používány k soukromým účelům. V řadě povolání je to i tolerováno. Obecně opět platí, že právo na soukromí zaměstnance je přednější, takže i kdyby zaměstnavatele hanil v soukromém emailu ze služebního počítače v pracovní době, zaměstnavatel nemůže obsah zprávy proti zaměstnanci použít. Stejně tak obsah sms zpráv. Zaměstnavatel pouze může poukazovat na soukromá čísla a emaily a používání nepovolených webových stránek a podobně, ale nikdy ne na jejich obsah. Zaměstnavatel si také nesmí nahrávat naše hovory a už vůbec ne jejich obsah použít proti nám," říká Jiří Hartmann.

Porušením pracovní kázně už ale může být právě prokázání nepovolených webů, soukromých čísel i emailů. Pak záleží jen na tom, jak s tím zaměstnavatel naloží.

Sociální sítě

Pokud ve svém volném čase, ze svého soukromého počítače, proti zaměstnavateli projevíme svůj soukromý názor, např. na sociálních sítích, tak to opět nemůže zaměstnavatel použít proti nám.

autor: Ivana Navrátilová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.