Nejhorší manipulátoři jsou ti, které máme v rodině

„Ve chvíli, kdy manipulátor najde svoji oběť, nedá jí pokoj a začne ji deptat takovým způsobem, až ten partner začne ztrácet sebecit, sebelásku a sebeúctu. To všechno mu klesne tak hluboko, že pak nemůže zdravě fungovat. Chybu začne hledat sám v sobě, a to je špatně. Taková manipulace může člověka až definitivně zdeformovat," popisuje doktorka Vogelová.

Manipulátoři často od druhých vyžadují dokonalost

„Manipulátoři jsou výrazné osobnosti, které to zpočátku nedávají nijak najevo. Jsou velmi společenští, empatičtí, laskaví a okouzlující, hlavně ke své vyhlédnuté oběti. Tu potřebují dostat tam, kam chtějí (např. se sestěhovat, vzít se, dostat peníze atd.). Dá-li oběť manipulátorovi prostor, s chutí si stáhne všechny výhody na svoji stranu. Tím si zvyšuje sebevědomí a parazituje na oběti, která je většinou méně vyhraněnou, slabší osobností, byť může být i velmi inteligentní a společensky na vyšší úrovni. Oběť zaslepená láskou se ale nechá dusit a ponižovat. Manipulátor v druhém často vyvolává pocit viny za cokoli, dovolává se lásky, morálky a odpovědnosti u své oběti. Sám se ale ze své odpovědnosti vykroutí, mění svoje názory, postoje a city podle situace, často i lže, jen aby dosáhl svého prospěchu. Po druhých chtějí dokonalost a pak je peskují za to, že jí nejsou schopni. Sami manipulátoři se často tváří jako ti největší chudáci, aby byli litováni, nesnášejí kritiku a zjevně popírají jasné věci. Jsou to jedinci, kterým někdy něco nebylo dáno, nejspíš už v dětství, tak si to dodatečně potřebují vyzískat od druhých, případně je za to potrestat, což platí právě nejvíce v rodině mezi partnery," říká psycholožka.

Změníme manipulátora k lepšímu?

„Život s manipulátorem je peklem. Oběti se s nimi perou dlouho, některé to úplně deformuje, jsou i takové, které to nepřežijou (např. spisovatelka Monyová). Málokterá oběť má odvahu to říci i své kamarádce či ostatním, bojí se i stydí zároveň. Ale pozor: myslet si, že to časem přejde nebo že se manipulátor změní, nemá smysl. Manipulátoři se nejenom nelepší, ale ani nemění, takže kdo si myslí, že ho změní se hluboce mýlí," dodává psycholožka Iva Vogelová.

Čtěte také

Jak se zvůli manipulátora vzepřít?

„Oběti pomůže paradoxně sám manipulátor poté, co ji zatlačí úplně ke zdi. Manipulátoři často posílají svoje oběti k psychiatrovi, ale to většinou jen na oko. Většina obětí se stydí, nechtějí dělat ostudu, uzavírají se do sebe a klesají na úplné dno - a to je manipulátor nejspokojenější a povolí uzdu. Toto je jedna z mála, a taky posledních, šancí pro oběť, aby si uvědomila, co se děje, vzepřela se manipulátorovi a konečně ho začala vidět reálnýma očima. Bodem zlomu může být i signál odjinud. Oběť musí v sobě najít sílu a začít se bránit. Musí najít své ztracené sebevědomí, bez něj to ani sebeinteligentnější oběť nedokáže. Dále to chce zachovat klid, dát tomu čas, vše si rozmyslet a z vlivu manipulátora pomalu uniknout. Nikdy nesmíme používat metody manipulátora, naopak - musíme být věcní a mluvit v klidu, tím ho rozhodíme. Nesmíme se vracet do role oběti, ale pomalu si trvat na svém. V klidu ukazovat na chyby v komunikaci i životě a nabízet změnu, na které trváme. Klidně si nechte radit od odborníka, abyste nespadli zpět do role oběti," popisuje svízelnou cestu ke změně doktorka Vogelová.