Počet úrazů na chodnících v zimě meziročně stoupá o čtvrtinu. Kdy máme nárok na odškodné?

Je tedy potřeba zajistit si co nejvíce možných důkazů už na místě (kolemjdoucí svědci, fotky z mobilu, svědectví posádky záchranky při poskytnutí první pomoci apod.) a také doložit, že např. obuv, kterou jsme měli v době pádu, je vhodná pro chůzi po chodníku i v zimě. I to je častý argument pro neplnění poškozeným, takže pozor na to. Pokud obec vinu neuzná, může se poškozený obrátit na soud.

Obce se také často ze své povinnosti plnit škodu vymlouvají na situaci, kdy například pro noční mrznoucí déšť nestihly včas chodníky ošetřit (mají na to limit 2 hodiny od zahlášené meteorologické změny). Chodec to má tedy předpokládat a nejlépe vůbec nevycházet z domu.

„Určitě bych si dával větší pozor, aby se mi nic nestalo, protože obce většinou nechtějí v těchto případech přistupovat dobrovolně na odškodnění poškozených. Ti pak musejí dál hájit svá práva i soudní cestou. V těchto případech je už dobré obrátit se na právníka, který dokáže posoudit konkrétní situaci, relevanci nároku a jít i do spornějších případů, protože řada pádů končí trvalými následky. Zde už je plnění opravdu velmi důležité," vysvětluje Petr Novák, právní poradce spotřebitelského portálu Vaše nároky.cz.

Čtěte také

Odpovědnost za škodu způsobenou pádem v domě, kde je např. kluzký vstup z rozbředlého sněhu, který tam nemá co dělat, má majitel nemovitosti. Stejně jako v případě zranění při pádu neodklizeného sněhu ze střechy domu. Za úrazy v prostředcích MHD, které opět mohou způsobit kluzké schody v důsledku nánosu sněhové břečky, zodpovídá provozovatel tramvaje, autobusu či metra. Stejné je to v případech pádu i více lidí při nečekaném a prudkém zabrzdění.

Jak je to s úrazy na horách a odpovědností za ně, si můžete poslechnout v závěru pořadu Třináctka Plus.