Víte, že můžete reklamovat jídlo, které už jste snědli?

29. květen 2014

Nejen v době, kdy se objevila kauza kolem zdravotně závadných rajčat z Maroka, je dobré o takových věcech vědět. O reklamacích nekvalitního zboží včetně toho, které už nemáme, hovořil v pořadu Třináctka Plus Robert Honzík, právní poradce sdružení Spotřebitel.net. Ve studiu ho uvítala moderátorka Ivana Navrátilová.

Běžná reklamační lhůta trvá 30 dní. U potravin je to ale jiné. U těch, které se rychle kazí, pouze 2 dny, u ostatních 8 dní ode dne, kdy jsme je koupili.

Spotřebujeme-li zboží, které je později prohlášené za závadné (viz. marocká rajčata), můžeme po prodejci žádat vrácení peněz i jen na základě účtenky, výpisu z účtu, svědecké výpovědi či čestného prohlášení. Kdyby nám závadné zboží způsobilo zdravotní problém, pak vedle vrácení peněz po prodejci můžeme žádat náhradu škody na zdraví po výrobci.

Ve chvílích, kdy se reklamace potravin obrací v náš neprospěch, kontaktujeme buď Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (sleduje kvalitu, označování a prodej balených potravin rostlinného původu), nebo Českou obchodní inspekci (hlídá dodržování hmotnosti a obchodních praktik), či Státní veterinární správu (sleduje čerstvost živočišných nebalených produktů).

Naši reklamaci musí prodejce přijmout vždy. Výmluvy typu "pan vedoucí tady dnes není" tedy nepřipadají v úvahu.

"Zákazník má dokonce u uznané a oprávněné reklamace i ze zákona nárok na náhradu nákladů s reklamací spojených," zdůraznil Robert Honzík. To znamená, že když jsme museli za reklamací cestovat, měli bychom dostat proplacenou i cestu.

O tom, že můžeme reklamovat i praktiky tzv. šmejdů, podomních či telefonických prodejců, si poslechněte v pořadu Třináctka Plus.

autor: Ivana Navrátilová
Spustit audio