Přepis poradny Rodinné finance - 6.3.

6. březen 2009

Jako každý pátek jsme v poradně hostili ekonoma Zdeňka Simaichla. Tentokráte jsme hovořili na téma: "Vždycky lze nějak plánovat a tvořit si finanční rezervy". (Od února 2009 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy cca půlhodinových úterních a pátečních poraden spojených s problematikou rodinných financí. Zvukový záznam pořadu je na stránce publikován do hodiny po odvysílání.)


moderátor
--------------------
A v ní finanční poradce inženýr Zdeněk Simaichl. Zdravím vás, dobrý den.

Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce
--------------------
Krásné odpoledne.

moderátor
--------------------
My jsme se tu sešli před časem a vůbec jsme rozkrývali pojem finanční plánování. Když máme balík peněz, tak že je dobré si rozvrhnout, na co peníze půjdou, na krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé účely. Někdo není plánař, jak se říká, a jde od výplaty k výplatě. Ať už pro svůj naturel nebo proto, že prostě těch peněz tolik není. Ale vy říkáte, není omluvou nízká částka na účtu, nebo z výplaty vždycky lze nějak plánovat a hlavně tvořit si rezervy. Role rezervy ve finančním plánování, naše dnešní téma. Tak možná vysvětleme ono slovíčko rezerva. Co to je finanční rezerva?

Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce
--------------------
Tak, je to, je to určitý finanční polštář, který máme k dispozici a ze kterého v případě nějaké krizové situace můžeme čerpat. Což asi se shodneme, není nikdy úplně na závadu. Ono v podstatě potom, já trošku navážu na to, co jste říkal, protože minule jsme se tady zabývali právě, byl to takový odskok trošku od toho plánování, zabývali řešením krizových situací v případech v podstatě nedostatku hotových peněz. To znamená nějakou krizí likvidity. A využití v podstatě nějakých stávajících finančních produktů, které, které máme a které v takovémto případě můžeme použít právě k získání hotových prostředků. Dneska se naopak zase vrátíme trošku k tomu plánování. A to plánování je v podstatě o efektivitě a o vůli. O ničem, o ničem jiném. Ono totiž ve, vesměs nezáleží na tom, jestli plánujeme v desetikorunách, ve stovkách nebo v tisícikorunách. Jde v podstatě o ten, o ten celý proces. Dnes se toto téma bude týkat rezervy. A skoro bych řekl, že takové motto právě toho dnešního povídání, toho dnešního pořadu, by mohlo být, že lidé dělají správné věci, až když už jim nic jiného nezbývá.

moderátor
--------------------
S křížkem po funuse, tedy, jak se říká.

Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce
--------------------
Tak, s křížkem, tak, s křížkem po funuse, přesně tak.

moderátor
--------------------
Když už zjistí, že mají málo peněz, že přijde nějaká krizová situace, že by se jim rezerva hodila, tak možná, až když se to vyřeší, tak pak začnou uvažovat, že pro příště už budou mít nějaký rezervní fond.

Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce
--------------------
Tak. Pokud se to, pokud se to samozřejmě nějakým způsobem uspokojivě vyřeší. Ono to potom nevede k úplně dobrým koncům. My se dneska taky kolem toho trošičku otřeme, takže bude, bude úplně jasné, co tím chtěl básník říci. Nicméně o tom, že to téma vlastně té rezervy je v České republice velmi aktuální, tak svědčí skutečnost, že podle statistik takovou průměrnou rodinu v České republice dělí od bankrotu zhruba 1 až 3 měsíce, což je poměrně malé číslo. Jsme trošku pod tím, pod tím evropským průměrem. To znamená, ta tvorba rezervy tedy neoddiskutovatelně patří mezi takové ty velmi základní části finančního plánu, a to hned z několika důvodů. V první řadě, jak už jsem říkal, nám to vytvoří nějaký finanční polštář, který nám poskytuje určité bezpečí, poskytuje nám určitou jistotu, že když jsem náhle postaven před nějakou situaci, která svými náklady přesahuje můj měsíční příjem nebo aktuální přebytek finančních prostředků, které mám v ten moment na účtě. Tak tato situace bude řešitelná, a co je důležité, bude řešitelná bez nějaké potřeby zadlužení, anebo jiných nepříjemností, které jsou samozřejmě s tím spojené. Takovou situací, to si snadno všichni dovedeme představit, může být třeba ztráta zaměstnání, nemoc, porucha nějakého většího domácího spotřebiče, které běžně používáme.

moderátor
--------------------
Ano, porucha auta, to je často vysoký výdaj, ano.

Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce
--------------------
Auta, přesně, velmi. Druhou takovou rolí je již zmíněná ochrana právě před tím zadlužením. Z praxe je bohužel velmi známý případ a velmi častý případ teda, musím říct, že v okamžiku, kdy nemám tu rezervu, jsem nucen se zadlužit. A ono 1 zadlužení vesměs plodí další, další, další a potom se pomalinku dostávám do té spirály, ze kterého, ze které se potom velmi špatně vyskakuje ven a kolikrát to vede opravdu k těm, k těm tragédiím. Takže důležité je, aby ta rezerva byla jako právě ta ochrana před, před tímhle tím zadlužením. Ta třetí, další, řekl bych, velmi, velmi důležitá role, je samotný počátek. A my jsme o tom taky už několikrát hovořili, je samotný počátek v budování nějakého, řekněme, finančního majetku. Mnoho lidí říká, že se o své peníze bude starat v době, kdy, kdy bude nějaké mít. Nicméně v přírodě a samozřejmě i ve financích je to vesměs zařízeno tak, že napřed musím prokázat, že se umím postarat o to málo, co mám. A teprve pak mohu dostat víc. Tady mě napadá taková ta známá analogie, když si spořím do prasátka, nebo děti malé, když si spoří do prasátka a my je vlastně učíme té hodnotě peněz a podobně, tak samozřejmě u dospělých to platí velmi, velmi stejně. Těch lákadel je tam podobně jako u těch dětí několik, za co ty peníze mohu utratit. A akorát, že my se pohybujeme, na rozdíl od dětí, v řádech nikoli teda desítek korun nebo stokorun, ale v řádu několika tisíců nebo desetitisíců korun.

moderátor
--------------------
Takže je to vlastně taková ochrana před námi samými, abychom na ty peníze nemohli i sáhnout.

Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce
--------------------
Přesně tak. To už je, to už se tak lehce dostáváme právě k té čtvrté roli, kdy rezervu nejčastěji tvořím na jiném místě, než je náš běžný účet. To znamená, jsou to peníze, které si ukládám. Tady bych řekl, že je v podstatě jedno opravdu, jestli si spořím měsíčně 100 korun, anebo 1000 korun. Důležitý je samotný ten proces toho odkládání peněz, kdy se s těmi penězi učím hospodařit. A učím se s nimi hospodařit v dobách zlých a v dobách dobrých. To znamená, sbírám zkušenosti, jak se o ty peníze postarat. Cílem tedy je, aby šly v tomhletom okamžiku ty peníze od nás. Známe, známe to, že nejčastěji děláme taková ta nákupní emotivní rozhodnutí, to znamená, že si řekneme, jo, to je přesně to, co potřebuju. Ale v okamžiku, kdy zrovna nemám po ruce takový ten kus plastiku, kterým okamžitě mohu zaplatit a po ruce někde bankomat a jdu domů, vyspím se na to a druhej den si vlastně říkám, no, vždyť já to vlastně nepotřebuju.

moderátor
--------------------
Proto se také říká, že člověk má jít nakupovat třeba i potraviny najedený. Že toho koupí pak daleko méně.

Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce
--------------------
Přesně tak, přesně tak.

moderátor
--------------------
No, ale jde o tom, mít ty peníze stranou. Možná nejlepší řešení v den výplaty nebo den po výplatě rovnou je přesměrovat na onen rezervní fond a nikoli třeba až 10 dní po výplatě, kdy už bychom stačili je rozhýřit.

Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce
--------------------
Tak, samozřejmě. Tohleto všechno právě musí být dopředu naplánované a já z hlediska své měsíční bilance, to znamená příjmů a výdajů, musím vědět, kolik si mohu odložit. A to tam hned nejlépe na začátku toho měsíce, v okamžiku, kdy přijde ta výplata, tak to tam poslat a potom hospodařit s tím, co jsem si opravdu naplánoval.

moderátor
--------------------
Hm. Český rozhlas 2 Praha, posloucháte finanční poradnu, dnes na téma rezervy v našem finančním plánování. Už za chvíli dostanete prostor pro případné dotazy na tohle téma. Číslo k nám je 221552525. Finanční poradce inženýr Zdeněk Simaichl rád odpoví.

moderátor
--------------------
Zdraví vás Český rozhlas 2 Praha, zdraví vás Poradna. Dnes se s inženýrem Zdeňkem Simaichlem bavíme o rezervách v našem finančním plánování v rodinných rozpočtech, že bychom je měli mít nezávisle na tom, jestli vyděláváme to, či ono. Že vždycky jde něco uspořit. 221552525 to je číslo sem k nám. Teď tedy pozdravme prvního tázajícího se. Dobrý den.

posluchač
--------------------
Dobrý den. Tady posluchačka z Mostu. Já má jenom takovej mrzkej dotaz. Já jsem začínala tak jak pan Simaichl podotýkal, po korunách, po desetikorunách, teď už teda po stovkách. Mám uspoříno, ale co dělat, když to nemůžu říct manželovi? To je problém, co?

moderátor
--------------------
On neví, že si spoříte stranou, ano?

posluchačka
--------------------
On to nesmí vědět. Protože kdyby to věděl, tak to okamžitě roztočí.

moderátor
--------------------
Hm, no, spořit dál. A ne že bychom vám to přáli, ale čekat, kdyby byly ty peníze potřeba na něco naléhavého, tak pak bude jistě rád, že je máte, ne?

posluchačka
--------------------
No určitě, určitě. Ale a kde jsem je vzala a vždyť pořád brečím, že nemám peníze a takovýdle.

moderátor
--------------------
Tak můžete říct, že jste poslouchala rozhlas, že vám tam doporučili vytvořit si rezervu a neříkat to manželovi.

posluchačka
--------------------
Ano, ano. Ale je to pořád ...

moderátor
--------------------
Odkažte se na nás.

posluchačka
--------------------
... tak jak radíte, je to super. Mějte se hezky, na shledanou.

moderátor
--------------------
Tak, to byla spíše připomínka než dotaz, ale velmi milé. Tak vidíte to podobně?

Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce
--------------------
Přesně tak. Vidím to, vidím to velmi podobně jako naše posluchačka. Já k tomu přidám akorát 1 věc. Ten problém, který ona tady nastínila, tak je v celku běžný, není to nic, co by, co by bylo nějak výjimečné. Ono skutečně ty partneři na sobě nezávisle nějaké ty rezervy si dělají a kolikrát v podstatě, když sedím, sedím s klientem, tak když už se rozloučíme, je to třeba nějaký pár, tak druhý den, nebo ještě, ještě týž večer třeba přijde od 1 z nich e-mail nebo druhej den telefon, že to tam teda nemohl říct, ale má taky samozřejmě nějaké peníze a jestli je do toho může dát a jakým způsobem a tak dále. Takže není to nic, nic, co by nebylo výjimečné. Já bych se akorát připojil k tomu, co jste říkal. To znamená, nic neříkejte, přestaňte brečet, že nemáte peníze a v okamžiku, kdy ty peníze budou potřeba, tak si myslím, že to velmi ocení, až mu řeknete, že jste je pravidelně spořila, tak si myslím, že to pochopí.

moderátor
--------------------
Další otázka, dobrý den, Český rozhlas 2 Praha.

posluchač
--------------------
Dobrý den.

moderátor
--------------------
Ano, můžete se tázat.

posluchač
--------------------
Dobrý den, Ondra z Prahy. Můžu?

moderátor
--------------------
Ano, pane Ondro.

posluchač
--------------------
Poprosím vás a pana odborníka. Prosím vás pěkně, prostě stalo se mi to, že jsem takzvaně předluženej, jo. A jsem, jsem pouhopouhý občan a netýkají se mě žádný ty výhody, který teďkon se budou poskytovat firmám a tak. A prostě už s tím, co mám jako plat, tak to už je čistě jenom to, že to je prostě na splátky půjček a mně zbývá 900 měsíčně, jo. Takže a nevím, jak z této situace ven. Jestli si najít práci za víc peněz a tím to prostě nějak, jestli by mi pan odborník neporadil nějakej odskok, jak se z toho dostat. Prostě to už, to už je fakt na, na ...

moderátor
--------------------
Možná, že k tomu bude potřebovat informaci o tom, kde jste předlužen.

Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce
--------------------
Tak, ono těch informací bysme potřebovali samozřejmě daleko víc, protože je předlužení a předlužení. Tam jsou, je spousta doprovodných jevů, které je potřeba vzít v úvahu. Nicméně takhle obecně, pokud bychom měli odpovědět, tak samozřejmě práce za více peněz je takový dobrý začátek, je to, je to ideální věc. Nicméně, pokud, není to tak jednoduché. Zvlášť teďka v této době, kdy spíš jsme svědky zeštíhlování firemních struktur, to znamená propouštění a podobně. Tak na to není příliš vhodná doba. V každém případě bych zkusil využít některý z nástrojů, které dneska finanční trh nabízí. To znamená konsolidačních úvěrů, které jsou přímo designované pro to, co, co nám pán říkal. To znamená, pokud mám těch úvěrů trošičku více, tak sloučit těch více úvěrů do 1 s delší dobou splatnosti. Tím pádem nám klesne ta, to měsíční zatížení a daleko lépe se mi dýchá, mohu, mohu ty věci splácet. Úplně ideálním nástrojem pro takovou věc v případě, že vlastním třeba nějakou nemovitost, nebo zkrátka mám něco, co, co mohu dát do zástavy, tak takzvané neúčelové, neúčelové hypotéky, kdy dám do zástavy nemovitost a tyto výdaje, respektive tyto, to dluhové portfolio jsem schopen nějakým způsobem umořit za poměrně nízký úrok. Dneska někde kolem řádově 7 procent, což bývá zhruba dvoj až trojnásobek níže, než jsou právě ty spotřební úvěry a podobně. A takový úvěr jsem si schopen vzít třeba na 20 let. To znamená, to zatížení může být opravdu velmi, velmi nízké. To znamená první opravdu základní věc, projít si to portfolio, kontaktovat nějakého odborníka nebo poradce v bance a zkusit to s ním konsolidovat.

moderátor
--------------------
Který tedy poradí sloučit ony dluhy do 1 a rozložit je na hodně let dopředu, aby ...

Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce
--------------------
Na delší, na delší ...

moderátor
--------------------
... ony splátky nebyly tak zatěžující.

Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce
--------------------
Přesně tak, delší období.

moderátor
--------------------
Posluchač říkal, že mu zbývá 900. Tady asi není prostor příliš pro rezervu, když už je člověk zadlužený?

Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce
--------------------
Ne, tady je to úplně mimo, mimo dnešní téma.

moderátor
--------------------
Hm. Poslední otázka, poprosím o stručný dotaz, dobrý den.

posluchač
--------------------
Dobré odpoledne. Tady je posluchač Vašek. A já bych chtěl jenom říct, jak jsem slyšel tu paní, jak mluvila o té rezervě utajené, tak si myslím, že rezervu dovede udělat každá slušná a pořádná hospodyně. A pokud je manžel jenom trošku rozumný, reálný, a ona s tím vyrukuje v pravý čas na správnou záležitost, tak to musí ocenit. To je všechno.

moderátor
--------------------
Díky za vaši připomínku. Myslím, že Zdeněk Simaichl to cítí také tak.

Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce
--------------------
Je to přesně tak.

moderátor
--------------------
Dívám se na hodiny, zjišťuju, že je 14 hodin téměř 47 minut. A kolegové ve Světlé nad Sázavou jsou napnutí jako struny, aby nám mohli nabídnout vstupenku. Díky za vaše rady. Příště možná doplníme dalšími informacemi. Napadá mě, kam tedy onu rezervu ukládat, protože na jedné straně to nemůže být něco, co můžeme vybrat hned, na druhé straně, když pak rezervu potřebujeme, nemůže to být třeba na stavebním spoření. Možná téma pro příště pro Zdeňka Simaichla.

Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce
--------------------
Přesně tak. Tady k tomu bysme, bychom se ještě mohli vrátit, protože kolem toho je skutečně povídání moc a moc. Takže díky za pozvání a krásný víkend.

moderátor
--------------------
Díky za návštěvu.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka