Přepis: Dluhová spirála - 6.10.

moderátorka
--------------------
No a teď už je na čase, abych představila našeho dnešního hosta. Je jím pan inženýr Zdeněk Simaichl, který je ze společnosti Partners. Vítám vás tady. Dobrý den.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Dobrý den.
moderátorka
--------------------
Bude to téma, které je pro někoho velmi aktuální, tedy budeme mluvit o té dluhové spirále. Všichni si něco přejeme, máme přání si něco pořídit, si něco koupit. V jakém okamžiku už se dostáváme do té dluhové pasti? Dá se to nějak vysledovat?
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Dá se to vysledovat. Já bych možná začal trošku víc zeširoka. Já jsem se tady posledně rozplýval nad novelou zákona o spotřebitelském úvěru a zejména nad povinností poskytovatele úvěru informovat toho potenciálního klienta o všech důležitých parametrech, tedy zejména o těch, které souvisejí se těmi celkovým náklady na ten úvěr, což je to, co ve skutečnosti ten celý úvěrový produkt prodražuje. Na druhé straně ta široká dostupnost úvěrových nástrojů, agresivní marketing, čím dále, řekněme, rafinovanější reklama, tak vede tu společnost nebo ty lidi, kteří si chtějí půjčit, k takovým, řekněme, falešným iluzím, že si mohou dovolit všechno a mohou si to dovolit hned. Co je důležité, jsou dneska k dispozici nástroje, které jim to umožňují. Dneska sjednat si úvěr můžete přímo v té prodejně, pokud chcete kupovat dneska už teda nejenom spotřební zboží. A co je důležité, tyto iluze nejsou podloženy prací. Jinými slovy nestojí za tím takový ten reálný výdělek, je to takové to umělé zvyšování životního standardu a takové to okamžité rozhodnutí na základě emocí, toto chci, toto potřebuji. Jinými slovy taková ta základní elementární finanční gramotnost, tedy schopnost uvědoměle pracovat s penězi, je v tomto prostředí daleko důležitější než cokoliv jiného. Jaké jsou tedy takové nejkřiklavější případy toho nerozumného zadlužení? Já bych to uvedl jednoduše v bodech. Ten první, jak už jsem říkal, to umělé zvyšování toho životního standardu, je to bez ohledu na své příjmy, na svůj majetek a rizika, která s tím zadlužením souvisí. To znamená, kdykoliv se může přihodit ztráta zaměstnání, změna nějakého zdravotního stavu nebo nenadálé výdaje a potom samozřejmě takováto situace má za následek nesplácení delikvence těch úvěrů a podobně. Dalším důvodem jsou, řekněme, nebo respektive nakupují se statky, to znamená zboží a služby, které svou životností nebo použitelností dalece přesahují splatnost toho úvěru. Mám tím na mysli nákupy různých dovolených, nejenom vánočních dárků, kdy si udělám radost v řádu dnů nebo týdnů, ale ten úvěr splácím měsíce nebo roky. A samozřejmě ona potom tím, že už ten prvotní zážitek odezní, tak ta, řekněme, motivace splácet ty dluhy je samozřejmě tím dál menší a lidi potom na to mají tendenci v uvozovkách zapomínat. Dalším problémem je přístup, v uvozovkách půjčit si lze dnes téměř na vše, tak proč si zrovna na toto nemůžu půjčit. Jinými slovy tím, že je všechno dostupné a úvěry jsou dostupné, tak lidé přestávají řešit mezi potřebami zbytnými a nezbytnými. Jinými slovy rozlišit to, co je pouze příjemné, ale není to k životu nezbytné a to, co tvoří takzvané mandatorní výdaje, které souvisejí samozřejmě se zabezpečením základních životních potřeb. A tyto dvě kategorie dneska splývají v jednu a lidé se právě tímto způsobem dále nerozumně zadlužují. Dalším bodem by mohlo být, že si pořizujeme majetek prostřednictvím středně a dlouhodobých úvěrů, jejichž splátka již vyčerpává napjatý rozpočet. To znamená, že v okamžiku, kdy já už mám napjatý rozpočet ve smyslu výdajů a příjmů, to znamená takové té bilance, kdy sotva vyjdu z měsíce na měsíc, tak potom vidím něco, co, ať už teda potřebuji nebo nepotřebuji, ale nic jiného než úvěr mi nezbývá. A v okamžiku, kdy se stane nějaká nenadálá událost, tak samozřejmě to přivádí do problémů, které buď teda mohu řešit za cenu nějakých drastických úsporných opatření, ale k tomu bohužel většina lidí nedojde, spíš se dále zadlužuje a půjčuje si na další a další věci. Dalším úplně typickým je, že problémy při splácení jednoho úvěru řeším tím, že si vezmu úvěr další a to už je potom ta klasická dluhová spirála, kterou ty lidé roztáčejí a půjčkou si za čím dál tím horších podmínek, že samozřejmě s problémy se splácením roste i delikvence, dostávám se do dluhových registrů a je s tím zkrátka čím dál tím větší problém. No a jedním z posledních bodů, velmi důležitých je to taková zakořeněná představa v České republice. Lidé si myslí, že půjčka je levná, když jsou nízké splátky. Toto je bohužel velmi nepříjemně rozšířeno v české veřejnosti a veškerý rozhodovací proces je potom zúžen v odpověď na otázku, mohu si ten úvěr teď aktuálně dovolit? A pokud vidím někde reklamu, že mi někdo půjčí už od 990 korun měsíčně, tak už potom většinou nezkoumá, jak moc je ten úvěr nákladový, jestli ho přeplatím třeba víc než dvoj nebo trojnásobně, jaké jsou tam další třeba pokuty, penále, další doprovodná ustanovení, ale řeší, ano, toto si mohu dovolit a já ten úvěr prostě chci, protože je to jedinej způsob, jak se dostat zrovna v té věci, kterou v tento okamžik nutně potřebuji. Takže, já bych si na závěr tady toho povídání dovolil takový velmi vyhraněný a rezolutní názor, který na tyto produkty mám a to ten, že úvěry jsou potenciálně opravdu velmi, velmi nebezpečné produkty, které mají obrovský potenciál, skutečně obrovský potenciál ničit lidské životy a v podstatě útočejí na takové ty jejich nejnižší potřeby a pudy. A právě v okamžiku, kdy se rozhoduji o tom, jestli se zadlužím, nebo nezadlužím, tak je dobré ne dvakrát, ale desetkrát měřit, desetkrát číst a teprve potom podepsat nějakou úvěrovou smlouvu po důkladném zvážení, jestli zrovna toto je to pravé ořechové. A jestli tu věc, kterou si prostřednictvím úvěru pořizuji, tak jestli jí skutečně nutně potřebuji.
moderátorka
--------------------
Viděl jste hodně nešťastných lidí, kteří se právě dostali do této dluhové spirály?
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Viděl jsem jich skutečně hodně moc a jsou to skutečně jakoby opravdu smutné příběhy. Jenom jedna statistika za všechny. Minulý týden Czech Banking Credit Bureau, což je společnost, která spravuje bankovní a nebankovní registr klientských informací, vydala tiskovou zprávu kde oznámila jedno velmi smutné číslo, ti číslo zní 4.320 a je to počet bankrotů za prvních 9 měsíců v roce 2010, osobních bankrotů. Osobní bankrot v podstatě znamená určitou jakoby možnost jak vyřešit tuhle situaci v podstatě už patovou, by se dalo říct, ale je to 5 let askeze a v podstatě života v chudobě. Takhle bych to nějak charakterizoval a ti lidé si tam šáhnou až na úplné dno. A co je důležité, toto číslo je o 50 % vyšší, než bylo v roce 2009, protože to číslo, které jsem uváděl, je za prvních 9 měsíců v roce 2010 a v roce 2009 je jenom 2,5 tisíce. To znamená, už jsme téměř na dvojnásobku po 9 měsících tohoto roku. Takže, řekněme, že to má nějakou vzrůstající tendenci a lidé by měli opravdu hodně pečlivě vážit, jestli se zadlužit, nezadlužit a hlavně dívat se na to v kontextu rodinného rozpočtu.
moderátorka
--------------------
Určitě, protože od nového roku bude řada úsporných opatření, budou se lidem snižovat platy. O to víc by měli zvažovat, jestli půjdou do nějakého úvěru, nebo nepůjdou.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Přesně tak. Čeká nás elektřina, DPH a spousta dalších opatření, které se do rodinných rozpočtů promítnou a nebudou to stokoruny, ale spíš tisícikoruny.
moderátorka
--------------------
Říká náš host, inženýr Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners. Mluvíme tedy o dluhové spirále. Pokud máte nějakou otázku, určitě nám zavolejte na naše 221552525 anebo druhé telefonní číslo 221552424.
moderátorka
--------------------
Ve vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha bude na vaše posluchačské dotazy odpovídat náš host, inženýr Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners. Už se můžeme pozdravit s prvním posluchačem. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den.
moderátorka
--------------------
Tak tedy posluchačkou. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Já jsem Helena. A, prosím vás, chtěla bych se zeptat, syn je zadlužený, má nějaké úvěry, nezaplacené faktury. Jak se to dělá, aby mohl vyhlásit ten osobní bankrot?
moderátorka
--------------------
Děkujeme za otázku.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak to je v podstatě kapitola sama pro sebe, ty podmínky jsou tam poměrně přísné. Já jsem tady hovořil o nějakém číslo 4.320, nicméně těch návrhů na osobní bankrot je řádově dvakrát, až třikrát tolik. Podstatou je, že o tom rozhoduje soud, důležité je, že to musí být fyzická osoba, to znamená nikoliv podnikatel. Paní mluvila o nějakých fakturách, to znamená, pokud váš syn je OSVČ, tak na něj se ten zákon bohužel nevztahuje, to znamená v uvozovkách, musí si v tomto poradit sám. Ale jedna z těch velmi klíčových věcí je, že ten dlužník musí splatit minimálně třetinu nebo 30 % těch svých pohledávek, to znamená, ať už je to z prodeje nějakého majetku a podobně a teprve potom může žádat o ten osobní bankrot nebo o ten svůj osobní bankrot podat žádost. Takže, těch podmínek je tam celá řada, je to poměrně komplikovaný proces, rozhoduje o něm soud. A já bych doporučoval v tomto se obrátit na poradnu při finanční tísni, přes kterou dneska v České republice jde řádově polovina všech těchto žádostí o osobní bankroty a kde případně poradí. A pokud nebude možný ten osobní bankrot, tak zcela jistě pomůžou najít nějaké jiné vhodné řešení.
moderátorka
--------------------
Teď už odpovíme na další dotaz. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Haló.
moderátorka
--------------------
Ano, už jste ve vysílání.
posluchačka
--------------------
Tady je posluchačka z Mladý Boleslavi, dobrý den. Buďte tak laskavá, já bych potřebovala takovou informaci. Mladý se chystají na rekonstrukci bytu, chtějí si vzít úvěr ze stavebního spoření a ten druhej /nesrozumitelné/, protože oba mají to stavební spoření, bych já osobně doporučovala jako nechat si rezervu a vzít si nějakej spotřebitelskej úvěr jako. Je to rozumnej názor, nebo ne?
moderátorka
--------------------
Pan inženýr vám odpoví. Děkujeme za otázku. Na shledanou.
posluchačka
--------------------
Já taky. Na shledanou.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
To je velmi dobrá otázka. Já bych jakoby principiálně souhlasil, akorát pozor na ten spotřebitelský úvěr. Pokud jde o rekonstrukci bytu, tak tam v podstatě je splněn nebo takhle, jak to poslouchám, je splněn, naplněna ta účelovost, to znamená, jde s velkou výhodou využít právě úvěr ze stavebního spoření nebo hypoteční úvěr. Proč. Hypoteční úvěr a úvěr ze stavebního spoření jsou úvěry, které, řekněme, jsou v současné době velmi levné, ta úroková sazba se tam pohybuje řádově od nějakých 3 do 5 %. To znamená, je to opravdu velmi levný úvěr, velmi levné peníze. Dokonce, pokud ta rekonstrukce nebude v řádu nějakých milionů, to znamená řádově do 300, 500 tisíc, tak se v případě stavebního spoření ani nemusí ručit nemovitostí, to znamená, je to skutečně o tom prokázat bonitu, prokázat ten účel a vyčerpat úvěr. V případě hypotéky ta zástava té nemovitosti teda je vždy, to je určitá nevýhoda. Nicméně v řádu milionů korun už stavební spoření bývá poněkud drahé, to znamená, tam by bylo zase výhodnější využít toho hypotečního úvěru. Ale v žádném případě, opravdu v žádném případě na rekonstrukci nebrat spotřebitelské úvěry. Notabene, pokud ta rekonstrukce opravdu naplňuje tu literu té účelovosti v rámci zákona, tak by to bylo zbytečné. Přeplatili byste na úrocích a prostě je to celkově daleko, daleko dražší a nikoliv dvakrát, třikrát, ale spíš čtyřikrát, pětkrát dražší, než když člověk vletí, jak se říká, do toho stavebního spoření anebo hypotečního úvěru. Další věc je ta, že u těch spotřebních úvěrů je vždy omezená splatnost. To jsou vesměs krátko a střednědobé úvěry, to znamená maximálně do takových 10 let, to znamená i ta splátka a nároky na bonitu jsou tam vyšší. Když si vezmeme úvěry ze stavebního spoření a hypotéky, tak tam navíc ještě, pokud to splní tu účelovost, tak úroky jsou odečitatelné, to znamená, ještě něco v současné době stát vrátí z těch zaplacených úroků. A ty úvěry jsou na třeba 15, 20 nebo i 30 let, no a samozřejmě ta splátka je tam potom nižší. A když vezmu v úvahu časovou hodnotu peněz, tak ty úvěry s dlouhou splatností díky inflaci, protože ty peníze dneska mají jinou hodnotu, než budou mít třeba za těch 20, 30 let, tak se to vyplatí brát spíš ty 20, 25, 30 let a opravdu si ten úvěr rozložit, snížit si splátku. Tím pádem je i větší bezpečnost toho úvěru, že v případě, že se dostanu do nějakých problémů, tak je jednodušší splácet splátku 3 tisíce korun měsíčně než 10, 12 tisíc korun měsíčně a vedle si paralelně můžu tvořit rezervy. Takže, je to zvažte, určitě zrazuji od spotřebitelského úvěru, to zcela určitě. A zvažte mezi stavebním spořením a hypotékou a tím měřítkem by měl být právě ten objem, ta velikost toho úvěru.
moderátorka
--------------------
Další otázky můžete volat na čísla 221552525 anebo 2424. V žádném případě bych si nikdy nedovolila říct o těch lidech, kteří si berou ty úvěry a naletěli, že jsou hloupí, to určitě ne, protože tam jsou takové formulace, že člověk na to, aby je vůbec pochopil, by musel mít právní vzdělání. Ale jak v takovém případě jaksi použít ten obyčejný selský rozum?
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Ano. My jsme už dneska hovořili o těch zkušenostech s těmito případy. Já mohu říci, že tady opravdu to není o inteligenci, protože těch lidí, kteří jsou vysokoškolsky vzdělaní, ač se můžeme bavit o tom, jestli vysoká škola je patentem na rozum, není, tak to procento těch vysokoškoláků poměrně dramaticky roste a jsou lidé, kteří mají třeba i příjem nad 50, 100 tisíc, a přesto se do této situace mohou dostat a skutečně i ten trend je takový, že se i takoví lidé s tímto příjmem do těchto situací dostávají. Takže, není to vo inteligenci, je to o takovém tom selském rozumu, jak jste říkala. To znamená, na jednu si položit to, co mi do domácího rozpočtu přichází, to znamená veškeré příjmy, na druhou stranu veškeré výdaje, do toho si říct tu splátku, podmínky a je to pro mě akceptovatelné, není, co to znamená v nějakém krátkém a středním horizontu. To znamená, řekněme, do těch řádově 10 let, jaké tam mám další plány, jaké mám plánované výdaje a podívat se na to opravdu tím nejjednodušším rozumem, já vždycky říkám tužka, papír, kalkulačka. Důležité je udělat to. Ti lidé se do toho dostávají proto, že právě tuto základní rozvahu nedělají a myslí si, že to je něco extra složité, proto je to odrazuje, nechtějí si sednout k tomu počítači, k tomu excelu nebo k té tužce s papírem. Ale ono už jenom, když uděláte opravdu jednoduchý rozpočet, výdaje takové ty nejběžnější, tak vesměs snadno nahlédnete, jestli ten úvěr je rozumný nebo není rozumný, respektive ta splátka a ten závazek.
moderátorka
--------------------
Nikdy si nebrat úvěr na pokrytí toho předešlého úvěru a při nejbližších potížích se obrátit na poradce, jít tedy do poradny a to řešení by se mělo určitě najít. Ještě stihneme jeden posluchačský dotaz. Dobrý den, jste ve vysílání.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady je paní z Litoměřic. Já jsem, vlastně pán tady už ekonom přede mnou odpověděl více méně na to, co jsem se chtěla zeptat. Ale přece jenom bych připomněla, já jsem ročník 1944 a moje maminka mi vždycky říkala, že můžu utratit jenom tolik, na co si ušetřím a v životě nikdy jsem si nevzala půjčku. A on se ten systém nějak otočil, že prostě si všichni berou všechno na půjčku. Ale to přece není možný, všechno musí bejt podložený prací. A nejdřív jsem si musela ušetřit a pak jsem si mohla koupit první ledničku a tak dále. A to jednoduchý účetnictví má dáti, dal, který je teď zrušený, a je to podružný, by se mělo učit snad v základních školách, aby to už od dětství děti věděly, že si můžou koupit opravdu jenom to, na co si vydělají, eventuálně na co jim zbyde po zaplacení potřeb pro život, prostě domácnost.
moderátorka
--------------------
To je řekla úplně nejlépe, jak jste mohla, tu charakteristiku. Já vám za to moc děkuji. Na shledanou.
posluchačka
--------------------
Děkuju taky. Na shledanou.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Přesně tak. My tady koukáme na sebe, přikyvujeme hlavami, protože já sám bych to lépe neřekl. To je naprostá pravda, zlatým písmem vytesat do kamene, prostě má dáti, dal, jednoduché účetnictví, přesně, jak jsme o tom hovořili. Problém je, že dříve skutečně ti lidé věděli, že když si nenašetří, nebudou mít, když nebudou pracovat, nebudou mít a tak dále. Dneska jakékoliv spoření, jakékoliv odkládání na stranu je těžce nemoderní, všechno se řeší právě těmi úvěry a pak to bohužel má tyhle ty smutné konce. Takže, rozum do hrsti, to je opravdu jediné, co v tomhle případě můžeme poradit a vono to ve většinou případů je naprosto dostatečná prevence před jakýmkoliv nerozumným zadlužováním.
moderátorka
--------------------
Uzavírá naši debatu ve vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha pan inženýr Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners. Ale pokud máte nějaké otázky a opravdu jste se dostali do dluhové pasti, můžete své otázky položit na našem chatu, chatu Českého rozhlasu 2 - Praha, protože pan inženýr právě teď přechází k počítači, kde stráví, myslím, že by to mělo být 15 minut. Ale minule jste tam byl jak dlouho? Na otázky stavebního spoření jste odpovídal.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Přes hodinu.
moderátorka
--------------------
Přes hodinu. Tak nevím, jestli budete takto vytrvalý. V každém případě je to výzva pro naše posluchače, aby této možnosti využili. Vám děkuji a zase příště na slyšenou.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Také děkuji. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.