Přepis: Jak ušetřit ve světě financí - 22. prosince

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
My si teď o financích budeme podívat se Zdeňkem Simaichlem ze společnosti Partners, vítejte ve Finanční poradně, dobrý den. Zvolili jsme téma, jak ušetřit ve světě financí. Kde začít, u takových těch běžných bankovních poplatků?
Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce, společnost Partners
--------------------
Nejlépe je začít tím, že se o ty peníze samotné začneme trošku starat, to znamená, řekneme si, jo, je to problém, utíkají nám tam poměrně zajímavé peníze a nemluvíme tady o desetikorunách, stokorunách, ale měsíčně třeba o tisícikorunách a v tom ročním součtu se to může vyšplhat až na desetitisíce. Takže začít možná můžeme od toho, že jak už to tak v životě bývá, že v podstatě nejsou takové ty jednorázové výdaje nejsou ty největší. Ony samozřejmě přijdou najednou a tváří se, že nás finančně vyčerpávají, ale to co nás skutečně vyčerpává, jsou takové ty drobné, ale pravidelné výdaje, to znamená, já vždycky s oblibou říkám, že halíře dělají talíře. A je to přesně tak. To znamená, opravdu ty malé částky, které odcházejí velmi pravidelně, že si jich kolikrát ani nevšimneme, přímo se nám strhávají z účtů, anebo támhle vydáme desetikorunu, dvacetikorunu, tak ono v celkovém součtu to potom udělá určitý balík peněz, který, pokud se na to zaměříme, tak můžeme ušetřit. To znamená, pokud bychom měli začít konkrétně a říci si, kde bychom mohli ušetřit nejvíce, tak je to u těch věcí, které nejčastěji využíváme. Takže například ten běžný účet. Tady je ta rada, pokud bych to měl shrnout do jedné věty, bude znít, že vybrat si ten správný typ účtu a hlavně platit pouze za ty služby, které opravdu využíváme, ve kterých jsme aktivní. Bankovní účet je velmi často produkt takového toho balíčkového typu, to znamená, že v tom měsíčním paušálu si automaticky kupujeme i určité předdefinované služby, které ve finále v podstatě vůbec nepotřebujeme, nevyužíváme, ale jsou v tom balíčku a platíme za ně. Navíc ale kromě tohoto paušálu si banky strhávají za každý kreditní nebo debetní obrat, to znamená, do plusu do minusu, který se na tom účtu objeví, vedení kreditní nebo debetní karty, prostě zkrátka těch poplatků je tam víc a ten účet nebo respektive ta měsíční platba za ten účet se může vyšplhat skutečně do stovek korun za měsíc.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře, ale co s tím? Dá se třeba, nechci říkat, smlouvat, ale vyjednávat podmínky v bance?
Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce, společnost Partners
--------------------
Nejen to, já bych tady doporučoval, protože na Internetu už existuje spousta nástrojů nebo lidé, kteří má své poradce, tak se na ně mohou obrátit, a oni s nimi udělají takovou analýzu a na základě takových jednoduchých formulářů, které jak už jsem říkal, jsou na Internetu takových těch porovnávačů, tak na základě, toho jaké služby skutečně využívají, co je pro ně zajímavé, jestli chodí spíš na přepážku nebo to řeší z domova přes Internet banking, jestli vybírají z bankomatu tam či onde, tak dokáží vybrat přesně ten typ účtu, dokonce i doporučí banku, kde by to měli nejlevnější a kde ušetří zajímavé peníze. Ale není to, jak už jsem říkal o desetikorunách, jsou to skutečně i stovky korun měsíčně, které takto můžeme ušetřit. Další věcí, na kterou je dobré se zaměřit, já říkám, pozor na reklamy. Stejně tak jako ke spokojenému soužití nestačí pouze ta hezká tvářička, tak podobně je to i s těmi reklamami, protože obecně platí, že to co se nejvíce inzeruje, tak automaticky přináší i největší zisky, proto se to inzerovat vyplatí. Takže to co vidíme v reklamách, tak tomu je dobré ve většině případů se naopak vyhnout, vzít to jako dobrý nápad a snažit se to zařídit jinde jinak.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ostatně my jako případní klienti tu reklamu koneckonců zaplatíme.
Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce, společnost Partners
--------------------
Přesně tak. My to nakonec ještě zaplatíme, takže se podílíme na tom, že ta reklama vzniká. Mluvili jsme tady už i o tom, nebát se bankami vyjednávat. Takovým nekřiklavějším příkladem je nová úroková sazba u hypotéčního úvěru při změně fixace, kdy hypotéční banka navrhne novou úrokovou sazbu pro další období a spousta lidí to prostě nechá jen tak nechá to být, přitom kdyby se jen v té bance zastavili a začali vyjednávat, řekli si o nižší sazbu, tak jenom na základě této návštěvy banky dokážou slevit z úrokové sazby a pokud náhodou ještě někdo přijde s konkurenční nabídkou, kterou dostane v podstatě hned v bance vedle na počkání, tak ta úroková sazba může klesnout klidně až o tři a dokonce půl procenta ročně, což při úvěru, který se šplhá třeba ke 2 či 4 milionům už to může dělat skutečně i tisíce měsíčně. Kolik to dělá ročně, to už si každý dokáže jednoduchou matematikou spočítat sám. To znamená, to jsou hypotéky, u těch běžných účtů pokud přijdu na to nebo řeknu si už nechci být v této bance, chci ji změnit, mimochodem už existuje mobilita účtu, to znamená, už se dokonce nemusím starat o to, jakým způsobem převést trvalé příkazy, zadat je znovu do systému, a tak dále, ty banky to všechno udělají dneska za mě. Jde to elektronicky, to znamená, ta mobilita účtu skutečně funguje. Tak lze do té banky nové přijít a říct: Mám zájem o tento účet, a protože v podstatě jsem nový klient a přináším vám službu nebo přináším vám poptávku po určité službě, tak bych byl rád, abych si ten účet mohl napřed vyzkoušet, to znamená, domluvit se s tou bankou na tom, že mi třeba půl roku nebo třeba i rok dá vedení toho účtu zdarma. Myslím, že to je fér na obě strany. Banka získává nového klienta a klient získává určitou slevu, aby si to mohl vyzkoušet, ale zase stačí si o tom pouze říct.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Radí Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners. Budeme ve finanční poradně pokračovat i s vámi, za vaší účasti. Můžete volat na čísla 221552598 nebo 99 na konci.
To jsou telefonní čísla, na která můžete volat svoje dotazy do finanční poradny. Dnes odpovídá Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners. Mluvíme o to, jak ušetřit ve světě financí. Vítáme prvního, kdo je u telefonu, dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den, už jsem v jiné místnosti. Já mám takovou prosbu, já nevím, jestli se to bude týkat dnešního tématu. Já mám spoření stavební založený u Lišky a nechal jsem se přemluvit, abych na ten účet převedl všechny peníze, který je potřeba prostě za těch 6 let tam našetřit, to znamená, šestkrát 18 tisíc. Chtěl jsem se jenom zeptat, jestli jsem udělal dobře anebo ne? Kdybyste byli tak laskaví a zodpověděli mi to.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ano, děkujeme, na shledanou.
Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce, společnost Partners
--------------------
Ono samozřejmě těch faktorů, které do toho vstupují, jestli jste udělal dobře nebo ne, je více, z těch základních bych nebo shrnul bych to asi takto: Pokud jsou to peníze, které dneska nepotřebujete, to znamená, které víte, že těch 6 let, co bude ta vázací doba na účtu stavebního spoření fungovat, tak nebudete ty peníze potřebovat, tak jste zvolili relativně dobře. Konzervativně, protože v okamžiku, kdy tam hned ze začátku dáte celou tu částku, která je nutná pro výpočet státní podpory nebo která tvoří tu základnu pro výpočet státní podpory za celých 6 let, tak vlastně úplně od začátku se vám na účtu stavebního spoření vlastně celý ten vklad úročí těmi xy %, které ta stavební spořitelna přiznává jako úrok z vkladu, to znamená, pokud už chci zakládat stavební spoření a vím, že ty peníze nebudu potřebovat a chci je uložit konzervativně, tak toto je ze všech těch možností, jakým způsobem spořit na stavební spoření, to znamená potom ještě měsíčně nebo na konci roku velmi často, ti lidé hodní na poslední chvíli, tak toto je ten řekl bych, nejvýhodnější způsob, protože vlastně tu částku tam máte celou od začátku. Státní podporu máte v podstatě zajištěnou, i když je zase dneska otázka, jestli po celých těch šesti letech jsme se nedávno přesvědčili, jestli nebudou zase nějaké parametrické změny v následujících letech, ale pokud mohu soudit, tak pokud jste hledal opravdu konzervativní záležitost, tak je to něco, co lze doporučit.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Další dotaz, dobrý den. Máte slovo.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady je Grosová, prosím vás, já bych se chtěla zeptat, končí mi stavební spoření a chtěl abych vědět, kam bych si tak mohla tu částku uložit výhodně. Jestli by mi pan poradce mohl poradit?
Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce, společnost Partners
--------------------
To je zrovna škoda, že jste neposlouchala před takovými 14 nebo 3 nedělemi, kdy jsme toto řešili. Těch variant, co s penězi ze stavebního spoření je naštěstí několik, počínaje v podstatě spořícími účty, kde sice oni klesly, ale zase je dobré si říci, že s úrokovými sazbami dneska sedíme poměrně nízko a hned vlastně ten další rok dává určitou šanci, že ty úrokové sazby by se mohly pohnout směrem vzhůru, což se pozitivně promítne i do těch spořících konzervativních záležitostí. A dneska je možné dát dohromady spořící účet s úrokovou sazbou kolem dvou a půl procenta. Což když si vezmu, pokud bych pokračoval dál ve stavebním spoření za těch podmínek od roku 2004, tak už se mi to ani touto úrokovou nebo tímto efektivním zhodnocením, pokud bych v tom pokračoval, dál, tak už se mi to zhodnocovat nebude. Takže pokud se budu bavit na roční bázi, takže spořící účet je jedna varianta. Druhá varianta jsou například termínované vklady, kde se dneska pohybujou sazby, řekněme, efektivně kolem s vázací dobou kolem jednoho, dvou let až kolem 4 %. Takže to je další možnost mimochodem jenom podotknu, že teďka tady mluvíme o konzervativních věcech, které jsou velmi často a jsou v podstatě všechny zajištěné fondem pojištění vkladů, to znamená do výše 50 tisíc euro, od nového roku dokonce 100 tisíc euro, to znamená, řádově ekvivalent 2,5 milionu v podstatě nic neriskuji, takže spořící účty, termínované vklady a dalším velmi zajímavým, nebo další velmi zajímavou alternativou mohou být i kampeličky, to znamená ty družstevní záložny, spořitelní družstva, které jsou od roku 2006 novelou zákona také zahrnuty do fondu pojištění vkladů. To znamená, takové ty negativní zkušenosti z těch raně 90-let, kdy nám kampeličky krachovaly, tak to už dneska, ne že by to nehrozilo, ale už je to v podstatě pojištěné podobně jako vklady v bankách a tam jsme schopni dostat se zase při nějaké té vázací době jak na spořícím účtu tak na termínovaném vkladu zase někde od těch dvou až do téměř 6 %. To znamená, jde jen o to si sednout v podstatě k Internetu nebo zase si nechat poradit a ty alternativy existují.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vítám další posluchačku, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, Křepelková. Prosím vás, já poslouchám pokaždé tady jako relace a zdá se mi, že prostě člověk ty peníze, když dá na červené konto, kdysi to bylo 3,5 %, dneska už to má 1,75 aniž by jako prostě upozornili i klienta. ING konto také. Bylo to 3 %. Tak jsem se chtěla zeptat, co říkáte s investováním s CP Investem? Začala jsem, je to rok.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Děkujeme, takto zní otázka.
Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce, společnost Partners
--------------------
Obecně investování je zajímavým nástrojem nebo zajímavou alternativou, kam uložit peníze jestli CP Invest nebo nějaký jiný správce nebo Asset Manager je v tuto chvíli jedno, protože jde daleko více o výběr toho konkrétního fondu, do kterého bych chtěl investovat své peníze. Tam je potřeba si uvědomit celkovou nákladovost a vůbec riziko, které podstupuji, protože ty fondy jsou nejen konzervativní, oni jsou potom ještě smíšené a ještě dynamické. To znamená fondy, kde nám poměrně progresivně roste to riziko a prodlužuje se takzvaný investiční horizont, to znamená, doporučená doba, po kterou ty peníze bych měl nechat ležet právě v tom fondu a tím pádem se to v podstatě rovná té vázací době, jako je třeba na tom stavebním spoření, i když ta likvidita je tam samozřejmě kdykoliv a je ta dostupnost je daleko větší. Ale tyhle ty věci je potřeba si uvědomit, protože ti lidé, pokud investují právě do těchto nástrojů a nerozumí jim a nenechá popustit ty rizika, která jsou v podstatě výměnou za ten potenciálně vyšší výnos, tak potom v okamžiku, kdy se nám stane, to se nám stalo na podzim roku 2007 a pokračovalo vlastně dál až do dnešních dní, to znamená, že se na tom trhu začnou dít ty negativní věci a ty právě tyhle ty fondy na to reagují velmi citlivě. A čím více rizikové jsou, tím citlivěji na to reagují, tak potom chtějí všichni narychlo vybírat ty peníze, kdy je tam 50 nebo dokonce 40% hodnota a realizují tak ne tedy zisk, ale realizují tu ztrátu, a potom se všichni diví, jak je možné, že tam přišli o peníze, a přitom na začátku v podstatě bývají upozorněni na to, že pokud investují do rizikových aktiv, to znamená akcie, rizikové dluhopisy a podobně, nebo dokonce hadgefondy, tak zkrátka ta investiční doba, po kterou by tam ty peníze měly zůstat ležet, se dneska pohybuje 10 a více let. A oni už to po roce, dvou chtějí vybírat, takže ano, je to alternativa, lze to doporučit, ale opravdu velmi dobrý pozor na to, který ten fond si vyberete a je dobré tomu minimálně pochopit ty rizika, smířit se s nimi a neočekávat od těchto věcí věci, které zkrátka nemohou přinést.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nabádá Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners. Finanční poradna bude pokračovat za okamžik na Internetu. Adresa je praha.rozhlas.cz. Já vám děkuji a přeji hezké Vánoce. Na shledanou.
Zdeněk SIMAICHL, finanční poradce, společnost Partners
--------------------
Také děkuji, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.