Rok 1940: Nařízením říšského protektora se mění názvy ulic
Od dubna 1940 se v souladu s novými protektorátními pořádky začaly v Praze, přejmenovávat ulice, nábřeží a náměstí. Jako jeden z dalších projevů germanizace Československa.
V zachovalém záznamu rozhlasového vysílání o tom hovořil náměstek pražského primátora, historik a profesor pražské německé univerzity Josef Pfitzner.
Čtěte také
Postavy českých dějin vystřídaly osobnosti německé, místo zemí někdejších spojenců první republiky se ulice jmenovaly po německých městech, nebo zemích, které byly přátelské k nacistickému Německu.
„Říšská moc, která české země historicky chápala jako země své, tedy německé, chtěla naše území začlenit nejen správně,… ale hlavně symbolicky,“ říká v pořadu 100 příběhů protektorátu historik Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jiří Němec.
„Zaváděli němčinu na úřadech, dvojjazyčné názvy podniků a institucí nebo používání německých jmen měst a obcí (před těmi českými). Začátkem roku 1940 pak říšský protektor nařídil dvojjazyčné pojmenování ulic Prahy. Nadobro se odstraňovaly politicky nevhodné a ideologické názvy,“ dodává.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu, který připravila Veronika Kindlová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.