Odkud jsou?

Romka s větvičkou myrty v ruce. Autor: Orest Adamovič Kiprenskij, 1819 - Foto:  Treťjakovská galerie

Romka s větvičkou myrty v ruce. Autor: Orest Adamovič Kiprenskij, 1819Foto:  Treťjakovská galerie

„Odkud jsou?“ ptají se ne-Romové, když v 15. století poprvé vidí ve střední Evropě Romy.

Kronikář Ondřej z Řezna

Německý kronikář Ondřej z Řezna (Andreas von Regensburg) o Romech v roce 1424 napsal: 

„Tito lidé přicházejí z Uher, chodí z místa na místo a říkají, že putují proto, aby svou poutí vzdali úctu Bohu a aby připomínali lidem, že také on musel putovat a utéci z Egypta, protože ho chtěl Herodes zničit.“  

(V latinském originále se říká: „Hec gens a partibus Ungarie erat oriunda dicebatque se exulare in signum sive memoriam fuge domini in Egyptum, dum fugeret facie Herodis, qui eum querebat ad occidendum.“

Kdo byli ti Romové, kteří říkali takové věci? Ze kterého romského rodu pocházeli? Mohlo se stát, že kronikář Andreas potkal jednu skupinu Romů, která prchala přes Uhry z Byzantské říše, kde bojovali muslimští Turci s křesťanskými Byzantinci. Romové nechtěli, aby byly jejich děti zabíjeny, proto se vydali na stejnou cestu, kterou musela podstoupit Panna Maria s malým Ježíšem, když ho chtěl zabít Herodes. 

Kronikář Aventinus

Po Andreasovi opakovali i jiní kronikáři to, co on sám možná slyšel od Romů, ale jeho slova překrucovali. Kronikář Aventinus v Annales Boiorum psal: 

„[Romové] lžou, že přicházejí z Egypta, kde je Bůh potrestal putováním z místa na místo, nestydatě lžou, že pykají za vinu svých otců, kteří odmítli nocleh Panně Marii s Ježíšem. Proto musí sedm let putovat jako vyhnanci...“ 

(„... Ex Aegypto se esse mentiuntur, extorresque domo a superis cogi, se maiorum delicta, qui Deiparam Virginem cum puero IESV hospitio excipere recusarint, septem annorum exilio expiare impudentistime configunt...“).  

Aventinus říká, že tuto „pohádku“ vyprávěli Romové v roce 1439 – ale on sám se narodil až roku 1477! Jak potom mohl slyšet na vlastní uši to, co Romové vyprávěli 38 let před jeho narozením? 

To se stávalo pořád, až dodnes, že bílí kronikáři opakovali různé lži o Romech. Můžeme věřit tomu, že o sobě Romové uváděli, že přišli z Egypta? Můžeme i nemůžeme. 

V jiných kronikách čteme, že Romové mluvili o svém příchodu z Malého Egypta. Gádžové však nevěděli, co onen Malý Egypt vlastně je. Domnívali se, že se jedná o egyptský stát na řece Nilu, kde kdysi panovali faraoni, co drželi v otroctví Židy, jak se praví v Bibli. Jenomže Malý Egypt byla úplně jiná země. Malý Egypt byl někde v Byzanci. 

Jak už bylo řečeno dříve, v Byzanci žilo mnoho národností a národů: tam, kde žili, se podle nich nazývaly města a kraje. Například: Malá Arménie byla ta část Byzantské říše, kde žili Arméni, kteří byli vyhnáni Turky ze svého vlastního státu. Malý nebo Malá se nazývaly etnické kraje, které ležely na byzantském území – Velká nebo Velký byly vyhrazeny pro názvy států a zemí za byzantskými hranicemi. (Například Velká Morava, o které hovoří byzantský císař Porfyrogennetos, nebyla „Velká“ svojí opravdovou rozlohou, ale proto, že ležela za byzantskou hranicí.) 

Malý Egypt bylo tehdy území uvnitř Byzantské říše a z tohoto kraje přišli Romové do střední Evropy. My dnes věříme, že tímto krajem byla romská kolonie u města Modonu. 

Historikové však musí ještě mnoho pátrat, zda nebylo v Byzancii více Malých Egyptů. I to je totiž možné. (Podobně v Čechách je mnoho měst pojmenovaných podle německých kolonistů jako Němčice nebo Německý Brod, nebo podle Maďarů – Uherské Hradiště, Uherský Brod). 

Zkrátka: Romové nelhali, když říkali, že přišli z Malého Egypta. Jen je ne-Romové špatně pochopili, a věřili, že pravlastí Romů je (Velký) Egypt a že je vyhnal Bůh, protože nechtěli nechat přenocovat Božího syna prchajícího před Herodem. Romům zůstalo jméno Egypťané, které přešlo do angličtiny jako Gypsy, do španělštiny jako Gitanos, do francouzštiny jako Gitanes atp. 

Autor:  Milena Hübschmannová

Nové články v rubrice